Boleslavský útočník byl na evropském šampionátu do 21 let strůjcem vítězství nad Anglií, které Česko posunulo do semifinále turnaje. Chramosta minutu před koncem vyrovnal na 1:1 a v nastavení připravil gól pro Pekharta.
Ale i to je pro některé málo. "Stejně jsi pro nás simulant," drsně reagují fanoušci v internetových diskusích.
Na den přesně je to měsíc, kdy Chramosta dostal trest za nafilmovaný faul v semifinále českého poháru v Kroměříži, kde pomohl svému týmu k postupu. A svůj čin ještě zapíral. "Byla to pro mě nepříjemná zkušenost a jsem rád, že je to za mnou. Snad se to zlomilo," vyjádřil víru druhý den po svém parádním představení proti Anglii.
Nezlomilo, fanoušci nezapomněli. "Ani jsem si nemyslel, že by se zapomnělo. Ale snad mi lidi prominou. Byla to chyba, dostal jsem trest a už se v tom nechci pitvat."
Dvacetiletý drobný útočník si druhou šanci zaslouží. Nebýt jeho, Češi by už byli z Dánska doma. Nehráli by o medaile ani o postup na olympijské hry, kam se kvalifikují jen tři nejlepší.
Kolik jste dostal gratulací?
Přišla jich spousta, přítelkyně mi z legrace napsala, jestli jsem se nezbláznil.
Jak to prožívala rodina?
Maminka byla naměkko. A pro dědu, který se mi odmalička fotbalově věnoval, je to zadostiučinění.
To děda vás naučil správně si vybrat místo před brankou a chladnokrevně zakončit?
Vždycky mi říkal, ať si věřím a jsem v klidu.
Tak jednoduché to přece být nemůže?
Třeba mi na papír nakreslil obranu, moje postavení a vysvětlil mi, co bych měl udělat.
A ta suverénní koncovka?
S tím se člověk rodí a pak to jen piluje. Dávám góly z ničeho, dostanu se před branku a nějak to tam protlačím.
Na nejvyšší úrovni hrajete fotbal teprve dva roky a teď jste bezmála národním hrdinou. Žasnete nad tím?
Dřív to tak bylo, ale v tom kolotoči už nějakou dobu jsem a nevnímám to. Jsem překvapený, jak rychle jsem se dostal nahoru. Teď už se tam musím udržet.
Jste vášnivým hráčem pokeru. Co vám to dává?
Je to pro mě spíš odreagování. Hodně se musí přemýšlet.
Kde je těžší udržet chladnou hlavu? Při fotbalu, nebo při pokeru?
Poker hraju pro zábavu, fotbal je těžší. Ale proti Anglii mi nahrálo, že jsem neměl co ztratit. Prohrávali jsme a věděl jsem, že když dám gól, tak nás to posune do semifinále.
Byl jste poslední nadějí.
Tak jsem to nevnímal. Já se těšil, že si na mistrovství konečně zahraju. Pak jsme dostali gól a říkal jsem si, že se tady na hřiště asi vůbec nedostanu. Ale nakonec to vyšlo.
Spoluhráči o vás řekli, že jste byl tím pravým žolíkem. Berete tuto roli?
Jo, proto jsem tady. Věděl jsem, že moc hrát nebudu, ale moje chvíle přijde v situacích, kdy tým bude potřebovat dát gól.
Jste s tím smířený?
Rozdíl je být žolíkem v klubu, nebo v reprezentaci. V ní je větší konkurence, ale v klubu chci hrát pravidelně.
Před dvěma lety jste podobně spasil reprezentaci na mistrovství světa do 20 let proti Kostarice. Vybavujete si to?
Trenér mi to připomínal. Ale byla to jiná situace, Kostarika byla lehčím soupeřem než Anglie. Víc jsme si věřili, ale teď je to zase cennější.
Můžete v Dánsku zažít ještě větší euforii?
Přece zlato. Ale nejdřív musíme zvládnout Švýcary.
