Univerzál z 1. FC Brno byl v Bělehradě hlavním tahounem českého akademického týmu při jeho vítězné jízdě základní skupinou. Jenže klíčový duel v pondělí hrát nemohl. Důvod?
Žluté karty. "Přitom členové našeho realizačního týmu říkali, že po skupině se karty mažou. Jenže ve skutečnosti se nemazaly," zlobí se Smutný, který byl podruhé napomínán v závěrečném duelu skupiny. "Dostal jsem žlutou za zbytečný faul. Kdybych věděl, že bude znamenat stop, tak bych si to pohlídal."
Stejný osud potkal i Smutného brněnského kolegu Radka Buchtu. Oba pak na tribuně sledovali, jak jejich týmu mizí sen o medaili. S Itálií prohrál 0:1. "Byla to bezmoc. Když jsem viděl, jak jsou Taloši dobří, tak mě hrozně mrzelo, že nemůžu klukům pomoct," povídá student brněnské Masarykovy univerzity, kde dokončil studia tělovýchovy a sportu.
Smutný byl hlavní postavou českého mužstva, z pozice pravého záložníka velel ofenzivě a vstřelil dva góly. Spoluhráči na něj spoléhali, jako jediný z týmu je totiž ostřílený první ligou.
"Ostatní kluci se fotbalem spíš baví, zatímco třeba Ukrajina tu má z osmnácti hráčů dvanáct profíků. Ale to, že naši hráči nejsou profíci, ještě neznamená, že jsou horší. V přípravě jsme porazili Mladou Boleslav, s Ukrajinou jsme remizovali," připomíná Smutný, jehož čekají ještě duely o konečné umístění.
Univerziáda je pro něj velkým zážitkem. "Je to taková malá olympiáda. Doprovází nás policejní eskorta, všude máme přednost. A nabral jsem cenné zkušenosti," líčí Smutný, který zároveň pečlivě studuje dění ve svém klubu. "Každý den na internetových stránkách sleduju, kdo přišel a odešel," popisuje chlapík, který na jaře nastupoval jako pravý obránce.
A právě na tento post Brno získalo Františka Dřížďala. "To je trochu čára přes rozpočet," pousměje se Smutný. "Ale nikde není psáno, že musím hrát pravého beka. Jsem použitelný všude."
