Zápas v Minsku Šmicer začínal jako náhradník, ale nečekaný vývoj zápasu jej už ve 36. minutě z lavičky zvednul. Nahradil nepřesného Týceho, ale měl pomoci především v ofenzívě.
Jak jste přijal roli náhradníka? Věděl jste, že měl trenér původně v plánu vás zařadit do začátku druhého poločasu?
Ano. Řekl, že chce rozložit zátěž na víc hráčů, bral ohled i na hrozbu druhé žluté karty. Docela jsem to přivítal, protože jsem se necítil nijak skvěle. V Liverpoolu jsem čtrnáct dní netrénoval, a pak jsem najednou ve čtyřech dnech odehrál dva těžké zápasy. Těžko jsem to zvládal, byl jsem hodně unavený.
Jak se vám koukalo z lavičky na začátek zápasu?
Nic příjemného to nebylo. Přijeli jsme do Běloruska s tím, že musíme vyhrát, ale trochu se přitom zapomnělo na to, že bychom mohli gól taky dostat. Domácím se povedla krásná akce, a rázem jsme prohrávali.
Co pak s vámi udělalo rychlé nasazení už v průběhu první půle?
Začalo to výborně. Přišel jsem v přerušené hře před přímým kopem, ze kterého pak Pavel Nedvěd vyrovnal. Jen jsem se postavil do zdi a sledoval, jak mi letí míč přes hlavu do branky. To člověka docela povzbudí, ale přesto jsem se cítil hrozně. Měl jsem těžké nohy, jen jsem je za sebou tahal, také míč mě moc neposlouchal. Spokojen mohu být jen s gólem, kterým jsem pomohl rozhodnout zápas. Polovinu práce při něm odvedl krásnou přihrávkou Štěpán Vachoušek. Měl jsem dost času, abych v klidu podebral míč a přehodil brankáře.
Už předtím, za stavu 2:1 se zdálo, že začínáte myslet na vylepšení skóre. Trenér dokonce chystal do hry další útočníky, jenže po několika domácích brejcích raději udělal pravý opak, a na hřiště poslal obránce Hübschmana...
Chtěli jsme vítězství rychle pojistit třetím gólem, ale najednou bylo vidět, že se všichni tlačíme moc dopředu, a za námi zůstávalo volné místo. Soupeř nasadil nebezpečného Hleba, a tak trenér udělal jen dobře, když poslal na hřiště defenzivního hráče. Důležitý byl zisk tří bodů. Neřekl bych, že kdokoliv z nás odehrál skvělý zápas, ale vydřeli jsme povinnou výhru, a teď nás čeká za odměnu zápas s Holandskem.
Kdy jste se dozvěděli o vítězství Nizozemců 3:1 nad Rakouskem?
Po příletu do Prahy. Když jsme odlétali z Minsku, měli jsme zprávy, že je poločas 1:1.
To by byl lepší výsledek, ne?
Já myslím, že by nic neřešil, stejně bychom s nimi v Praze nesměli prohrát. Možná je to takhle lepší, nemůžeme nijak kalkulovat. Sejdou se dva nejlepší týmy, které ještě neprohrály. Zápas bude mít šťávu, kdo vyhraje postupuje. To bude malé finále naší skupiny. Co malé, velké finále...!
