A právě o těch chybách se současný záložník francouzského celku Girondins Bordeaux vzápětí rozpovídal.
"Někteří hráči byli z forma, ale přitom až moc sebevědomí. Skoro nic, co s tou baráží souviselo, jsme prostě nezvládali. A po prvním prohraném zápase v Bruselu jsme pak ještě vyhlásili mlčení vůči novinářům. Potom to vyvrcholilo stejnou porážkou v Praze a byl konec," vzpomíná Šmicer.
Když se mu připomene, že za tehdejším "bobříkem mlčení" stál právě on s Pavlem Nedvědem, ošije se: "Já?"
Ale takřka jedním dechem dodává: "To se teď stát nemůže. Zavedli jsme přece s novináři režim, který se osvědči a osvědčuje. Víme, že jedna strana tu druhou potřebuje. Navíc i mezi námi je to teď mnohem lepší, cítím v mužstvu sebevědomí, které ale nikdo nehraje."
Proto také Šmicer prohlašuje, že do prvního zápasu s Norskem se musí jít s cílem vyhrát.
"Když jsme před těmi čtyřmi lety letěli do Belgie, chtěli jsme uhrát dobrý výsledek. A těsná prohra jedna nula, navíc když jsme hráli poločas bez vyloučeného Tomáše Řepky, docela dobrým výsledkem byl. A jak to pak dopadlo," říká Šmicer. "Takže, houby dobrý výsledek, musíme tam vyhrát!"
Když po chvíli norští novináři ukázali Šmicrovi na počítači ze sobotního pohárového duelu na stadionu Ullevaal, kde se baráž hraje, nevěřil svým očím.
"Tak na téhle oranici to žádný fotbal nebude. My hrajeme spíš kombinačně, takže na to můžeme zapomenout. Spíš by ale měli být v nevýhodě Norové, protože hlavně ti musí doma tvořit. A tvořit na tomhle, to asi půjde těžko," přemítal Šmicer u obrazovky.
Po dalších "bahenních" záběrech dodal: "No, fotbalu to prostě nepřidá. Ale musíme se snažit jít vítězství naproti i na těch hrbech. Koukám, že úspěšnější bude ten, kdo míč dokopne dál. Nebo ten, kdo trefí správný drn nebo louži."
Norský novinář poté otevřel žhavé téma Nedvěd. Poznámkou, prý však při vší úctě k Nedvědovi, že návrat hvězdy do zaběhnuté party leckdy přinese i svízele.
"Pavel si v našem mužstvu na hvězdu nikdy nehrál. Byl jedním z nás, nijak se nepovyšoval a obrovskou bojovností nás vždycky dokázal strhnout. Je to fotbalista, který umí rozhodovat zápasy, ať už přihrávkou, nebo gólem," reagoval Šmicer.
A když dá na jednu misku váh návrat Nedvěda a na druhou absenci zraněného Jana Kollera?
"Honza bude chybět každopádně, i když Pavel tuhle ztrátu přece jen kompenzuje. Ale dvoumetrový Koller by nám pomohl nejen vepředu, ale hodně i při obranných standardních situacích. Ten by při nich určitě uhlídal nebezpečného Carewa, který teď řádí v útoku Lyonu a uhlídat ho se nikomu moc nedaří," vyložil Šmicer, kterého ze soupeřových hráčů se obává nejvíc.
Nedvědova přítomnost v mužstvu je užitečná i pokud jde o hráče, kteří jsou ohroženi druhou žlutou kartou, která znamená stop v dalším utkání. V českém národním mužstvu je takových fotbalistů hned šest: Ujfaluši, Rozehnal, Galásek, Rosický, Heinz a Baroš.
"Zrovna jsem na to myslel, že takhle ohrožených hráčů máme dost. Ani jsem si vlastně za toho půldruhého roku nepamatoval, jestli mezi nimi nejsem i já. Každopádně je dobře, že hlavně Nedvěd může v Norsku hrát na sto dvacet procent," směje se Šmicer.
Na závěr Šmicer souhlasí s norskými žurnalisty, že Česko je v souboji s norskými fotbalisty papírovým favoritem.
"Favorit jsme, taky to tak cítím. Ale v baráži tohle neplatí, stát se může cokoli. Vždyť s těmi Belgičany jsme byli favority taky. Když ale podáme výkony, na jaké máme, postoupit bychom měli."
