Už je jisté, že se po hostování vrátíte do domovského Liberce?
Případné uplatnění opce nezávisí jen na mně. Ale podle toho, jak to moje působení vypadalo, jak se ke mně přistupovalo, nevidím důvod.
Co přesně klubu vyčítáte?
Do toho se nebudu pouštět. Každopádně si myslím, že kvalita u mě je, abych dostal větší šanci.
Vy jste přitom věřil, že vás slovácké angažmá nastartuje, že?
Určitě. Poslední půlrok v Liberci se mi nějak nepovedl, takže jsem chtěl udělat změnu. Ale asi jsem měl do Slovácka přijít dřív. Dorazil jsem až po třetím kole, klukům v útoku se zrovna dařilo, takže se pauza ještě natáhla. Navíc jsem nebyl v nějak optimální formě ve chvíli, kdy jsem za Slovácko začal nastupovat.
Se Slováckem jste se rozloučil gólem. Před ním na vás diváci v jednu chvíli pískali. Vnímal jste to?
Přijel jsem hrát fotbal, tohle vůbec neřeším. Oni na mě navíc řvali od první minuty.
Je to potíž vysokých hráčů?
Asi lidem takoví hráči vadí, ale to se musíte zeptat jich. Samozřejmě, že ty diváky slyším, ale je mi sedmadvacet let a věřte mi, že už to neřeším jako ve dvaceti.
Nakonec jste mohl zápas rozhodnout po Švancarově rohovém kopu. Co vaší hlavičce chybělo?
Je velká škoda, že střela šla metr vedle. Měl jsem před sebou Drska, trošku jsem si pomohl rukama, a tak už jsem do něj nechtěl jít víc, aby mi nepískl rozhodčí faul. Dostal jsem se tam slabě, kdybych se do míče víc opřel, asi by to letělo do brány.
A byl byste za hrdinu.
Vidíte, kdybych dal druhý gól, neřekli by ani slovo. Ale na to, že jsem celou dobu ve Slovácku seděl na lavičce, si třeba nemyslím, že jsem už první poločas hrál nějak špatně. Sklepával jsem balóny, vyhrával jsem hlavy. Nahrál jsem skoro do gólovky. Když na mě přesto od první minuty řvou, ať střídám, tak to vážně není můj problém.
Vaše výkony teď přece jen šly nahoru. Souhlasíte?
To jo. Na tréninku jsem makal, mám čisté svědomí. Už zápas v Boleslavi a pak i teď proti Jablonci jsou pro mě takovým zadostiučiněním a odměnou.
Prohlédněte si video z utkání Slovácko - Jablonec:
