Až do soboty, kdy devítiměsíční čekání ukončilo vítězství 1:0 na půdě HFK Olomouc. "Bylo to vítězství bojovnosti, herní kvalita nebyla tentokrát z naší strany nic moc. Musíme na ní v tréninku zapracovat," uvědomoval si záložník Lukáš Fujerik.
Kouč Josef Mazura se zřejmě poučil od svého předchůdce Ladislava Jurkemika. Pod jeho vedením se Slovácko na podzim i při venkovních zápasech pravidelně pouštělo se soupeři do vyrovnaných partií. A výsledek? Třeba prohry 0:3 v Třinci, 1:3 v Mostě nebo 0:4 v Ústí.
"Vycházeli jsme ze zabezpečené obrany, tomu jsme přizpůsobili hru," přiznal brankář Miroslav Filipko.
Ten se po domácím vítězství 3:0 nad Jihlavou na druhé jarní čisté konto nadřel mnohem víc. "Už v prvních deseti minutách, kdy na nás domácí vletěli, měli dvě tři zajímavé šance," připomněl slovenský gólman.
Ospalý vstup svého týmu do zápasu potvrdil i trenér Mazura: "Ale předpokládali jsme, že na nás domácí přece jen zatlačí a my budeme hrát trošku zezadu. V naší hře mi každopádně chyběla podpora od středu, větší organizace hry," doplnil kouč.
Slovácko přežilo úvodní nápor olomouckého týmu a pak samo udeřilo. V 17. minutě vyústil závar po rohovém kopu nejprve v neúspěšnou hlavičku Formánka, po níž se míč odrazil k Dejanu Jurkičovi, který se nadvakrát přece jen prosadil. "Byl jsem ve správný čas na správném místě," pousmál se slovinský obránce.
O výsledek se pak více než tři stovky fanoušků Slovácka, kteří svému týmu na skromně zaplněném hanáckém stadionu vytvořili domácí prostředí, musely strachovat až do konce. Holice však hrozila jen střelami z trestných kopů.
"Hráči zápas odmakali, ale třicet metrů od brány už nebyla žádná narážečka nebo jiná nástavba od hráčů, u kterých se to čeká," povzdechl si domácí kouč Josef Mucha, kterého po druhé jarní porážce bezprostředně po zápase nahradil Miroslav Kouřil.
