V posledních vteřinách nedělního druholigového zápasu s Viktorií Žižkov předvedl skvělý zákrok a udržel tím svému týmu vedení, jež se o několik chvil později proměnilo v cenné vítězství.
Lindr byl i díky tomu vyhlášen hráčem zápasu a fanoušci mu nadšeně aplaudovali.
Jenomže o nějakých čtyřicet minut dříve nebyl daleko od toho, aby ho titíž diváci zatratili.
Na začátku 2. poločasu, ještě za stavu 0:0, Lindr odkopával spoluhráčem přihraný míč od své branky, ale nechtěně ho dokopl jen kousek za hranici vlastního pokutového území. Tam se ho zmocnil žižkovský Kalod, rychle vystřelil, naštěstí pro Lindra prázdnou branku minul.
"Nejdřív jsem chtěl přihrát jednomu ze spoluhráčů, ale na poslední chvíli jsem si všiml, že je obsazený, proto jsem míč chtěl odkopnout. Už jsem ho ale měl moc pod sebou a kopl jsem částečně do země," popisuje hradecký brankář chvíle, které mu mohly pozdější slávu odepřít, "naštěstí Kalod střílel vedle."
Co vám proběhlo hlavou, když jste viděl, k čemu váš odkop směřuje?
Samozřejmě prvotní bylo co nejrychleji se dostat k brance. Bylo ale jasné, že to nemůžu stihnout, tak už jsem se jen modlil, aby netrefil. Stalo se a mně nezbylo , než se klukům i fanouškům omluvit. Kdyby z toho totiž padl gól, bylo by to pro nás dost špatné.
Kdy jste začal tušit, že budete mít štěstí a gól z toho nebude?
Až ve chvíli, kdy míč plácl o reklamu za brankou. Neměl jsem totiž moc ponětí, kde stojím, dalo se těžko odhadnout, kam míč letí.
Podobně štěstí neměl o den dříve mladoboleslavský brankář Vorel v utkání s Bohemians 1905, přitom on svůj nepovedený odkop poslal až na polovinu soupeře. Nevzpomněl jste si na něj v té chvíli?
To ani ne, ale je pravda, že jsme se o tom dopoledne při rozcvičení bavili, a musím přiznat, že jsme si z toho dělali i trochu srandu. No a pak se to samé stane mně hned odpoledne... Měl jsem ale více štěstí.
Gól z toho nepadl a na konci vás fanoušci velebili za zákrok při Strakově dorážce.
Ten byl dobrý, ale dá se tady namítnout, že jsem střelu z dálky, která předcházela, měl chytit nebo vyrazit víc do strany. Jenomže míč nabral trochu jiný směr, než jsem čekal a už to bylo. A zase jsem se mohl jen modlit, aby mě dobíhající hráč trefil. Stalo se, ale kdyby ne, asi by mě diváci moc nechválili.
Na první pohled ta střela byla hodně zdálky a měl bych se připojit ke kritice. Vím ale, že míče, se kterými zápasy hrajete, jsou v těchto případech nevyzpytatelné.
Bohužel je to tak, v poslední době se dělají míče tak, aby vyhovovaly střelcům, aby padalo co nejvíce gólů. Když se tenhle míč ze střední vzdálenosti dobře trefí, cestou k vám jednou až dvakrát změní směr a těžko se odhaduje kam. Z tribuny to pak vypadá, že gólman neumí chytat, ačkoliv kdyby míč letěl pravidelně, v pohodě by ho chytil. Možná nejhorší jsou střely, které letí vyloženě na vás. Čekáte, že ji v pohodě chytíte, ona před vámi o metr uhne a už je to zlé, těžko se na poslední chvíli reaguje.
Všechny složité situace jste ale vyřešil a Žižkov jste 1:0 porazili. V čem jste podle vás byli o ten kousek lepší?
Myslím si, že nám k tomu hodně pomohlo, že jsme se Viktorce vyrovnali v důrazu a v nasazení. Připravovali jsme se na to, protože pod trenérem Petrželou týmy podobně hrají. Pak si myslím, že jsme lépe kombinovali, zatímco Viktorka přijela spíše bránit a hrát na brejky, i když po přestávce hru přece jen otevřela. A pak jsme měli Vaška Pilaře, to je teď naše devíza navíc.
Překvapila vás Žižkov něčím? Že nehrál na dva útočníky, počítali jsme s tím, že Straka bude na hřišti od začátku. Ale Kalod jako jediný útočník byl také hodně nebezpečný a ostatní ho dobře doplňovali.
