"Mám Curychu co vracet, představoval jsem si, že to bude ještě o kousek lepší, ale ten gól to kazí. Snad to po odvetě bude lepší," nechal nahlédnout do svého nitra trenér Slavie František Cipro, který poprvé od losování 2. kola přiznal, kjak moc mu stále leží v žaludku debakl 0:5, který Slavia v roce 1996 v Curychu od Grasshoppers utrpěla v kvalifikaci Ligy mistrů.
Výsledek 3:1 je dobrým vykročením k odvetě, ale inkasovaná branka slávistům radost kazila: "Raději bych bral výsledek 2:0, ale jsem rád, že jsme vyhráli. Věřím, že v Curychu také dokážeme skórovat," řekl Cipro, kterého trápí chyby v obraně: "Po nedorozumnění Vlčka s brankářem Černým jsme mohli dostat v poslední minutě druhý gól. Naše obrana hraje v lize bezchybně, ale v pohárech to tak dobré není."
Výkony obránců trápily i trenéra Švýcarů Roye Hodgsona: "Věděli jsme, že je Slavia nebezpečná při hře na rychlé protiútoky, přesto jsme z nich dostali dva ze tří gólů," posteskl si anglický trenér a připomněl, že se mu před zápasem rozpadly zadní řady. "Hráli jsme jen se dvěma typickými obránci, na dalších místech to byla improvizace."
Dvakrát překonal curyšskou defenzívu Ivo Ulich, který se vrátil do sestavy Slavie po nemoci. "Sil jsem měl dost, klidně bych mohl hrát ještě dál," říkal po závěrečném hvizdu a popsal své brankové střely: "Při prvním gólu jsem byl překvapen, že brankář zůstal stát, myslel jsem si totiž, že si lehne," řekl úspěšný střelec. "Když už jsem viděl, co dělá, nebyl problém poslat míč podél něj." Situaci před druhým gólem Ulich nečekal, ale když už se k němu míč dostal, snažil se, aby netrefil někoho ve změti hráčů před sebou. "Naštěstí jsem se trefil přesně mezi dva protihráče."
Také Ulicha mrzela inkasovaná branka: "Je to škoda, ale výsledek 3:1 by nám měl rozhodně stačit k postupu a dá se považovat i za zdařilou odvetu za rok 1996."
