Výhra s Brnem? Frydrych na lavičce.
Remíza s Jihlavou? Frydrych na lavičce.
Jenže Jiří Bílek onemocněl, Martin Latka hlásil poraněné tříslo. A tak trenér Uhrin postavil vedle Simona Deliho právě Michala Frydrycha.
První jarní minuty čerstvě šestadvacetiletého fotbalisty mohly začít naskakovat. Frydrych vydržel na hřišti celou dobu a mohl slavit.
I když...
„Po tomhle zápase jsem měl zvláštní pocity, padla na mě nostalgie, jak jsme si s hráči z Baníku podávali ruce. Bylo to příjemné,“ říkal po utkání.
Zápas sledovalo necelých 13 tisíc diváků, přijelo i hodně fanoušků z Ostravy...
To znám. Na Slavii se vždycky snaží vyjet v co největším počtu, to se potvrdilo i tentokrát. Oba tábory vytvořily dobrou atmosféru.
Simon Deli (vlevo) a Tomáš Souček ze Slavie se radují z gólu druhého jmenovaného.
Tomáš Souček (vlevo) a Tomáš Jablonský ze Slavie se radují z gólu proti Ostravě.
Jak bylo vidět, fandové Baníku na vás nezapomněli.
Mám s nimi výborné vztahy. Když zápas skončil, vyvolávali moje jméno. Šel jsem jim aspoň poděkovat.
Slavii sužovala před duelem poměrně rozsáhlá marodka. Ale poradili jste si obstojně, že?
Od toho máme široký kádr. Jirka Bílek byl nemocný, Martin Latka měl nějaké problémy... Jsem rád, že jsem si tenhle zápas mohl zahrát.
Co souhra se spoluhráči? Jaká byla?
Ze začátku trochu vázla, ale pak jsme se s tím vypořádali dobře.
Dal jsem si krásný dárek k narozeninám, smál se třígólový Souček:
Při gólu Baníku to vypadalo, že jste se s gólmanem nedomluvili. Je to tak?
Ano, původně jsem chtěl Berkymu (Martinu Berkovcovi) poslat hlavou malou domů. Viděl jsem, že lehce běží proti mně, tak jsem si to chtěl zpracovat přes útočníka. Trošku jsem to nedořešil a byl z toho hloupý gól.
Na druhou stranu jste i vy mohl skórovat. V úvodu jste se prezentoval pěknou hlavičkou.
Naskakoval jsem přes nějakého hráče, jsem rád, že jsem se k zakončení vůbec dostal. Ale škoda, že z toho gól nebyl.
