Škoda, že nevyšlo spojení Košťál - Hašek, říká příbramský šéf Starka

"Víte, co mě v našem dnešním fotbale nejvíc trápí? Že se změnily dřívější kamarádské a přátelské vztahy," říká třiapadesátiletý šéf příbramského klubu Jaroslav Starka na úvod rozhovoru iDNES.cz.

Jaroslav Starka na domácí půdě, na příbramském stadionu | foto: iDNES.cz

Ve fotbalovém prostředí se pohybuje bezmála dvacet let, z toho přes polovinu jako funkcionář.

Člen současného svazového výkonného výboru Starka si ve svých názorech nikdy před ničím nebral servítky a pokud se mu něco nezdálo, říkal to nahlas a veřejně. Nehovoří prkennou funkcionářskou mluvou, neskrývá se za fráze a jeho slovům rozumí každý.

"Ale abych se vrátil k tomu, co se mi dneska na našem fotbale nelíbí. Fakt mi vadí, že už z něj skoro vymizela takzvaná štábní kultura," říká.

"Není to zase tak úplně dávno, co jsme jezdili k zápasům na Moravu natěšení. Byli jsme tam obvykle s několika klubovými kolegy už v pátek, poseděli jsme se soupeřovými funkcionáři ve sklípku, to samé v sobotu. Nádherně jsme poklábosili a popili, v neděli jsme dostali nářez tři nula, protože vyhrát tam prostě nešlo, ale brali jsme to a kamarády jsme zůstali. A po těchhle vztazích se mi stýská."

Starka se už na minulé volební valné hromadě otevřeně hlásil ke Košťálovu křídlu. To prý ale v žádném případě neznamená, že by něco měl proti Ivanu Haškovi, který před čtyřmi lety s kandidaturou na post svazového předsedy neuspěl.

Spojení Košťála s Haškem by bylo ideálním řešením

"Abych pravdu řekl, už tenkrát jsem s Haškem několikrát mluvil. Snažil jsem se ho přesvědčit, aby v českém fotbale zůstal. Spojení Hašek - Košťál mi připadalo ideální. Oblíbený fotbalový odborník, za kterým stojí celý národ, na druhé straně špičkový manažer, který dokáže sehnat peníze a ve fotbale se taky orientuje. Jenže Hašek dal po prohraných volbách českému fotbalu vale. Škoda."

Zda se Ivan Hašek rozhodne kandidovat na funkci prvního muže českého fotbalu i letos, to Starka nedokáže odhadnout.

"Ivan mohl být předsedou už dávno. Jenže když se před léty zapracoval jako svazový generální sekretář, dal nakonec přednost trénování. Pak se zase chtěl vrátit do fotbalové politiky, s kandidaturou na předsedu svazu neuspěl, nechal náš fotbal ve štichu a už z něj zase byl trenér v zahraničí," připomíná Starka.

Haška uznává víc jako trenéra

"A pak dal domácímu fotbalu zase vale, když od tehdejšího manažera národního mužstva Košťála dostal nabídku vést reprezentaci. Přitom si mohl vybrat realizační tým a měl by pravomoce, o který se jiným trenérům ani nesní. Jenže se nejspíš pořád ještě nedokázal přenést přes ty prohrané volby a odmítl. Ty řeči, že za současného vedení v českém fotbale pracovat nebude, prostě neberu."

A kdyby se Hašek nakonec předsedou svazu stal, co by to pro domácí fotbalovou scénu podle Starky znamenalo?

Ivan Hašek by jako svazový předseda měl výhodu, že by ho novináři nechali na pokoji

"Já ho mnohem víc uznávám jako úspěšného trenéra. Ale pokud na tu předsednickou funkci bude mít chuť, respektuju to. Ivan by měl coby šéf českého fotbalu obrovskou výhodu, že právě jeho by novináři nechali na pokoji. A najednou by s naším fotbalem bylo všechno v pořádku," poznamenává Starka.

Na námitku, že Hašek by podle vlastních slov chtěl z domácího fotbalu především vymýtit korupci, Starka opáčí:

"Korupci podle mě úplně vymýtit nelze. Ale dala by se hodně omezit. Jenže to by se musela trestat mnohem přísněji. Já bych za prokázanou korupci dával doživotí. Myslím v tom oboru, čeho by se korupce týkala. Pak by se možná hodně změnilo."

Když se povídání stočí na Vlastimila Košťála, který nedávno na všechny své fotbalové funkce rezignoval, Starka připouští, že ho to překvapilo.

"Ještě jsem s ním nemluvil, ale dokážu si představit, že jednoho krásného dne seděl u dobrého vína a říkal si, jestli má tohle všechno zapotřebí. A došel názoru, že to prostě zapotřebí nemá. Kam jsme to přece dospěli, když při kvalifikačním zápase v San Marinu enkláva českých fanoušků skanduje Košťál ven."

Co řekl Košťál o Čechovi, s tím Starka souhlasí

Starka souhlasí, že značnou část té nenávisti si Košťál mohl způsobit sám.

"Leckdy to vypadalo, že je arogantní, leckdy možná arogantní byl. Přesto tvrdím, protože to beru z profesního hlediska, že jeho odchodu z fotbalu je škoda. Kdybych byl na místě vynikajícího manažera a zkušeného pragmatika já, ať už měl úspěch nebo neúspěch, byl bych na sebe pyšný. Člověk, který zoufale zadluženou Spartu finančně postavil na nohy a pak ji ještě se ziskem prodal, ten svému řemeslu rozumí. A když pak coby pragmatik vynáší pro mnohé nepříjemné soudy, upadá v nemilost."

Odchodu manažera Košťálova formátu je pro český fotbal škoda

Poté Starka pokračuje: "Fotbalovému národu se nelíbilo, když Košťál při hodnocení neúspěchu českých fotbalistů na loňském mistrovství Evropy mimo jiné řekl, že jemu z rukou míč v zápase s Tureckem nevypadl. Ale já bych se pod to podepsal. On přece neřekl, že Čech je špatný brankář. To ani říct nemohl, všichni přece Čecha uznáváme, protože jinak by nechytal za Chelsea a neměl tu spoustu trofejí a různých ocenění. Košťál jenom věcně a výstižně popsal moment, který odstartoval ten šílený zmar v jasně vyhraném zápase. Zatímco většina novinářů i funkcionářů chodila v tu chvíli kolem Čecha jaksi po špičkách."

A tak zloba nakonec místo na brankáře dopadla na Košťála.

"Víte, ona síla novinářů je až strašidelná," říká Starka. "Byl jsem před časem na nějakých padesátinách, všichni jsme se dobře bavili. A najednou slyším chlapíka, který z plných plic nadával na Košťála. Po chvíli už jsem to nemohl poslouchat, tak mu říkám, hele, ty toho Košťála znáš? On na to, že ne. Udělal ti něco ve fotbale, nebo snad v podnikání, ptám se zas. A on znovu, že ne. Tak se ho ptám, proč na něj tak nadává. Protože to píšou v novinách, vysvětlil mi. Tak tohle je ta strašidelná síla médií."

Pod Macelou se úroveň rozhodčích zlepšila

Za povedený Košťálův tah považuje Starka instalování fotbalového olympijského vítěze z roku 1980 Luďka Macela do funkce předsedy komise rozhodčích a delegátů.

"Pod Macelou se úroveň rozhodčích výrazně změnila k lepšímu. A podle mě je moc dobře, když on sám není bývalým rozhodčím. Ale někdejší sudí musí mít v komisi, ne nějaké reportéry. A samozřejmě, že v té své komisi musí mít právo veta."

Chyby sudích Starka respektuje.

"Jsou to přece taky jen lidi. Ale když někdo něco špatně odpíská ze čtyř metrů, je to prostě úmysl. Ale takové chyby už skoro vymizely. Dochází k přehmatům jiným, ale neúmyslným."  

Přestože mluví o strašidelné síle médií, na druhou stranu Starka novináře uznává.

"Se žádným nemám problém. Pokud tedy píše a říká pravdu. Nevyhýbám se rozhovorům na jakékoli téma. A ty fotbalové žurnalisty do omrzení nabádám, ať dají dohromady oficiální žádost, aby jejich zástupci mohli chodit na výkonné výbory a ligová shromáždění. A každý by hned věděl, v čem je problém. Takže mě na novináře mrzí, že o to ještě nepožádali. A kdyby se o tom hlasovalo, byl bych první, kdo by byl pro jejich přítomnost na našich jednáních. A kdyby to neprošlo, jistě by nebyl problém zjistit, kdo byl proti a kdo by se tedy před novináři za své názory bál."

V rozhovoru nemohlo nepadnout jméno Starkova kolegy ze svazového výkonného výboru Jiřího Kubíčka, který v poslední době vede fotbalovou válku proti všem. Právě tak jeho postoje mnozí vnímají. Jedni říkají, že má pravdu, druzí Kubíčka považují za schizofrenika.

Pojďme se přestat hádat a kandiduj na svazového předsedu ty, vyzývá Starka kontroverzního Kubíčka

"Pravda je, že Kubíček fotbal podrobuje neustálému tlaku, což veřejnost ráda slyší. Ale já tvrdím, že pravdu nemá. Je to znamenitý legislativec a fotbalové normy a řády má v malíčku. Jenže své názory prezentuje nešťastně a mnohdy scestně. Když například dokola unavuje s tím, že Košťál s Vackem zašantročili velké svazové peníze. Tak proč na ně nepodá trestní oznámení," ptá se Starka.

Původ Kubíčkovy rebelie spatřuje Starka ve ztrátě jeho moci.

"V předchozím výkonném výboru měl Kubíček na své straně sedm dalších jeho členů, večer před jednáním exekutivy se vždycky sešli, na všem se domluvili a na výkonném výboru pak předsedu Obsta, Košťála, Vacka, Lešku a Hadraba postavili před hotovou věc. Po posledních volbách se to otočilo a Kubíčka irituje, že už mu to nefunguje jako dřív."

Když se Starka dozví, že člen výkonného výboru Václav Chvála vyzval Kubíčka otevřeným dopisem, aby osoby, které se podle něj měly dopouštět podvodů ve svazovém hospodaření, buď zažaloval, nebo jinak Chvála podá trestní oznámení na něj, jen poznamená: "Tak to jsem náramně zvědavý, jak teď Kubíček zareaguje."

Poté Starka dlouholetého svazového činovníka Kubíčka vyzývá:

"Pojďme se přestat hádat a kandiduj na svazového předsedu sám. Dosaď si pak do vedení svazu lidi, které uznáš za vhodné a jistě to bude fungovat."

Jak to všechno při červnové volební valné hromadě dopadne, to si Straka odhadnout netroufá.

"Ideální by bylo, kdybych toho předsedu dělal já," prohlásí najednou s úsměvem. "Jenže ono by to asi nešlo. Za prvé jsem Starka a za druhé jsem prostořeký.

Na hypotetickou otázku, zda by byl dobrým předsedou, odpovídá: "Ne dobrým, ale výborným. Zažil jsem už ve fotbale všechno a nikdo by mi nemohl věšet bulíky na nos. Ale radši s tím přestaňme, nebo si někdo bude myslet, že mluvím vážně."

I když mu fotbal nepřináší jen radost, zanevřít na něj nedokáže.

"Ve chvílích, kdy mám fotbalové myšlenky hodně černé, odletím na jeden dva zápasy Premier League do Anglie, nebo na basket do Ameriky. Vidím tam nádherná představení před zaplněnými hledišti a pookřeju," líčí.

"A když se občas z našeho klubového balkonu podívám na hřiště a vidím, jak se tam prohánějí ti naši špunti, říkám si, že vykašlat se na to a v Příbrami fotbal zabalit, by byl opravdu zločin. Od přípravky až po starší dorost máme na čtyři stovky mládežníků. A kde asi by pak tihle kluci skončili. Už by nebyli žádní známí odchovanci jako Zápotočný, Slepička a teď nově Mišůn a Fantyš.

Nad poslední otázkou, co všechno mu fotbal dal a na druhou stranu i vzal, se Starka zamyslí.

"Byly roky lepší, byly roky horší. O vydělávání peněz fotbalem bych proto nemluvil. Spíš mě ale mrzí, že jsem tak úplně dobře neviděl, jak mi vyrůstají děti, protože jsem byl pořád na cestách. Poslední roky se to snažím dohánět a snad se mi to daří. Jinak si užívám každého dne, kdy v bulvárech nejsem na titulních stranách, buď s klepetama na rukou, nebo povalený na zemi. Ale i s tím jsem se už naučil žít."