"Mrzí nás to kvůli fanouškům, jejich podpora byla super," říkal mladý gólman po prohře 2:4. "Snad se nám podaří postoupit do semifinále a udělat tak lidem radost, to je pro dnešek náš hlavní cíl."
Vstup do turnaje se vám nevydařil podle představ, v čem myslíte, že vás Žilina předčila?
Je vidět, že mají silný tým, vždyť hráli Ligu mistrů. Dařilo se jim chodit do brejků, přečíslovali nás. Hlavně ale zápas ovlivnily naše neproměněné penalty. Mohli jsme se na ně dotáhnout, místo toho jsme inkasovali.
Zdálo se, že největší problémy vám dělali afričtí protihráči.
Určitě. Hráli výborně, jsou to kluci, kteří se strašně těžko odstavují od míče, mají perfektní stabilitu. Věděli o sobě, dávali si to z jedné, prostě bylo znát, že to jsou výborní fotbalisti.
V závěru jste se zapojil i do útočné akce, po vaší střele padl gól. Chtěl jste se trefit tak, jako v prvním ročníku turnaje váš spoluhráč Radek Sňozík?
Dá se to tak říct. Trenéři i Sňozík mě před zápasem nabádali, abych se nebál střílet. Nejde ani tak o to, že bych chtěl dát gól, hodně nebezpečné můžou být i odražené míče. To se potvrdilo, jen škoda, že to nevyšlo víckrát.
Nedělal vám trochu potíže i nezvyklý povrch hřiště?
Není to moc velký rozdíl proti umělé trávě na venkovním hřišti. Jsou tam gumové granule, ale jinak mi to přijde podobné, takže s tím nemám problém.