Zachmuřený výraz, hlava většinou skloněná k zemi a žádná zbytečná gesta. Jen povinné mávnutí poloprázdným ochozům. Tak nastupoval Jan Šimák v pátek na hřiště před utkáním s Olomoucí B. V jeho tváři tak těžko přečtete, co si před úvodním hvizdem myslí.
Po prvním výkopu se ale Šimákova mimika hned změní, začne poctivě okřikovat a dirigovat své o dost mladší parťáky. Nabíhá si tam, kde je potřeba.
V pátek ho trenéři poslali s kapitánskou páskou dopředu, na post podhrotového útočníka. Chvílemi se Šimák hledal. Studená sprcha v podobě prvního gólu Olomouce z šesté minuty, který Hanáci dali z penalty po ruce Aleše Dvořáka, však zapůsobila na všechny.
Byl to ale kapitán, který se jako první pokusil věc zachránit. O pár minut později ukázal všem, že v první lize není moc hráčů, kteří mají šikovnější nohy než on. Párkrát si s balonem pohrál a poslal ho na hranici vápna k Hálovi, ten ale v dobré šanci jen nastřelil hráče před sebou. Jenže to bylo na dlouhou dobu všechno, co Dynamo i samotný Šimák dopředu vymysleli.
Kapitán Jihočechů potom po dvacáté minutě hry šlapákem zastavil olomouckého Štěrbu a pak pokazil nahrávku na Řezáče. Dynamo hrálo v tu chvíli ve velké křeči.
„Myslím, že Šimi také pár věcí zkazil. V prvním poločase jsem u něj viděl řadu nepřesností, hodně pokažených nahrávek,“ říkal v přestávce kouč Dynama František Cipro. Ostatně trenér Českých Budějovic už dříve kritizoval Šimákovu hru, třeba po domácí remíze s Táborskem 2:2.
Ani samotný 36letý záložník nemohl věřit tomu, jak domácí hráči k první půli pátečního utkání přistoupili. „Mysleli jsme si, že nám vzroste sebevědomí po dobrém zápase v Hradci, ale sami jsme se na začátku dostali pod tlak. Hloupou chybou jsme soupeři nabídli vedení z penalty, což hodně ovlivnilo celý zápas. Něco jsme si řekli, ale není to o proslovech. Pořád si něco říkáme, ale musíme se z chyb poučit a už je nedělat,“ říkal Šimák tiše a zase se skloněnou hlavou.
Ale jeho kapitánský přestávkový proslov přeci jen zabral. Od začátku druhého poločasu se výkon Dynama jen zlepšil. Daleko více se zvedl i samotný Šimák. V úvodních minutách druhé půle se nechal sice zbytečně strhávat výkony hlavní rozhodčí Adámkové, se kterou často probíral některé momenty. Nakonec to byl on, kdo se jako první rozhodl obraz Dynama trochu vylepšit. A zase ukázal, že jeho nohy jsou hodně šikovné.
V šedesáté třetí minutě si u vápna zpracoval míč, napřed ukázal soupeři, že bude střílet, ale udělal kličku a obešel dva obránce. Třetího nakonec porazil v souboji jeden na jednoho a v blízkosti gólmana Olomouce už Šimák neměl problém dát gól. Svůj první v Dynamu. Byl to nejhezčí okamžik večera. Bohužel, pro Dynamo jediný. Šimák pak ještě dostal žlutou kartu, ale ani jeho zlepšující se výkon neodvrátil porážku 1:3. „Tady si bohužel dáváme góly sami, soupeř se na ně ani nenadře. Křížek není chobotnice, aby chytal každou dorážku,“ řekl hodně mrzutě kapitán po zápase, rozdal pár podpisů a pak hodně naštvaný zmizel v šatně.
Právě brankář Zdeněk Křížek jeho hru vyzdvihl a vyznamenal ho titulem nejlepší hráč Dynama. S tím se dá jen souhlasit. „Honza je fotbalista, který chce balon, který chce s ním něco vytvořit. Nabízí se a dokáže obejít hráče. Nakonec jste to viděli sami, náš gól si musel vlastně udělat úplně sám, kdy obejde tři až pět kluků. Ostatní útočníci si prakticky nevytvoří šanci,“ uznal kouč Cipro.
