Když byl ve čtvrtek požádán o rozhovor na soustředění Sparty v Německu, svá slova potvrdil.
"Stačí, že se s vámi bude bavit dvacet minut?" ptá se mluvčí klubu Lenka Raková.
"Asi ano."
Pak se Raková odchází záložníka zeptat a přichází se vzkazem: "Deset minut." Šimák si sedá k rozhovoru po obědě. Odpovídá bez nadšení, přesto poměrně otevřeně. Víc ošívat se začne až po zásahu Rakové, popsaném v rozhovoru.
Když fotbalista suše upozorní, že do konce interview zbývají ještě tři minuty, je vidět, že čas přesně sleduje. Sedm minut z deseti je skutečně pryč.
Nakonec přece jen hodinky na okamžik nepozoruje. Do diktafonu mluví přesně bez pěti vteřin čtrnáct minut. Možná by hovořil ještě o něco déle, ale s úlevou vítá větu Rakové: "Poslední tři otázky, prosím."
Když má Šimák za sebou i ty, rychle vstane. "Díky, Honzo," slyší poděkování za rozhovor.
"Prosím," odvětí na půl úst a mizí do hotelového pokoje.
