Stovkami stran spisu o korupční kauze olomouckého fotbalového klubu se probíral řadu měsíců. Ale přestože musel fotbal řešit z pohledu soudce, zároveň u téhož při řešení případu odpočíval. A jakmile při exkluzivním rozhovoru pro MF DNES padla zmínka o jeho oblíbeném sportu, fanoušek pražské Slavie viditelně ožil. Častěji se usmíval a výrazněji gestikuloval.
Když však přijde řeč na uplácení olomouckého klubu, má jasno. "Korupci považuji za prokázanou, není to můj subjektivní názor," zdůrazňuje Vašků, kterého trochu překvapilo, že se advokát Sigmy proti rozsudku neodvolal. Soudce pečlivě váží každé slovo. "Je to stále živá kauza. Mohu tak prozatím vycházet jen z informací a závěrů, s nimiž jsem pracoval ve svém odůvodnění," vysvětluje.
Aleš Vašků Jako soudce působí na Okresním soudu v Olomouci. 25. října vynesl svůj rozsudek v korupční kauze Sigmy Olomouc. Čtveřici obžalovaných zprostil obžaloby, hned ale dodal, že olomoucký klub uplácel. Chybí ale důkazy o tom, kdo přesně byl do korupce zapojen. Český fotbal označil za žumpu. |
Ulevilo se vám, když jste minulý týden po více než dvou hodinách dočetl odůvodnění rozsudku v korupční kauze Sigmy?
Určitě. Byla to svým způsobem výjimečná kauza. Ať už kvůli obžalovaným, což byli profesionální hráči a majitel fotbalového klubu, a také díky medializaci. Právě kvůli ní to bylo náročnější, veřejnost se o případ dost zajímala. To vnímáte a musíte se s tím srovnat. Nemůže vás to ochromit při rozhodování.
Jak jste se s tímto tlakem vypořádal? Nečetl jste noviny a nesledoval fotbal?
Tak to vůbec ne! Fotbal jsem si rozhodně neupíral, v televizi byla Liga mistrů. Mohl jsem se tak utěšovat, že je to pěkná hra navzdory tomu, co se v této kauze probírá. Noviny jsem zhruba první měsíc sledoval se zájmem. Není vůbec obvyklé, aby se v nich soudce s předstihem dočetl o potencionálních důkazech, které se zde poté vyrojí.
Měl jste pocit, že v soudní síni někdo vypovídal čistou pravdu?
To si vůbec netroufám říct. Myslím, že zde nebylo v silách soudce to takto jednoznačně určit. Poměrně věrohodně na mě působil Jiří Kubíček, když mluvil o svém prvotním přesvědčení, že k ničemu na Sigmě nedošlo. Popis jeho vlastního zjišťování a závěru, že to nakonec z toho klubu šlo, mi pak zapadl do kontextu dalších důkazů. Ale celkově pak byla Kubíčkova výpověď velmi květnatá a bohatá.
Jaký dojem jste pak měl z Kubíčkovy konfrontace s bývalým pokladníkem Sigmy Ladislavem Římským, který tvrdil, že Kubíčkova pro kauzu klíčová nahrávka je podvrh?
Jejich projev na mě působil věrohodným dojmem. Ani jeden z nich svá předcházející vyjádření nějakými emocemi nezpochybnil. Stejné to pak bylo i u Petra Drobisze a Miroslava Obermajera. Jejich vystoupení jsem pak samozřejmě musel hodnotit s tím, co se rýsovalo z dalších důkazů. Obecně platí, že konfrontace je při naší práci pouze podpůrný nástroj.
Pro pochybnosti jste všechny obžalované zprostil viny. Zároveň jste však dodal, že peníze ze Sigmy odešly. Neštve vás, že ke korupci došlo, ale že nemůžete nikoho potrestat?
Rozsudek všichni zvláštně interpretovali. Kromě státního zástupce z toho každý udělal své vítězství. Ale pozor, považuji za prokázané, že ke korupci došlo. Není to můj subjektivní názor. Obecně se při zproštění obžaloby zjednodušeně řečeno vychází z paragrafu, který nabízí šest možností, jak obžalované osvobodit. Jednou z nich je, že soudce řekne, skutek se stal, ale chybí důkazy o tom, že to spáchali obžalovaní. V případu Sigmy o jejich rolích pochybnosti a podezření zůstává, o samotném uplácení však ne. Zdůrazňuji, že skutečnost, že Sigma korumpovala, není můj osobní dojem, nýbrž jasný závěr a výsledek provedeného dokazování.
Sigma se tak nemůže bít v prsa, že ji soud očistil.
Jednoznačně ne. Když o tom teď přemýšlím, trochu mě překvapilo, že se obžalovaný Drobisz a potažmo tak celý klub hned vzdal práva na odvolání. S ohledem na stanovisko jeho obhájce, který uplácení zpochybňoval během celého procesu, jsem přece jen spíše čekal, že se odvolají. Měl jsem tak za pravděpodobnější, že budou bojovat za zproštění obžaloby kvůli tomu, že se to vůbec nestalo.
Soudce Aleš Vašků zprostil obžalované v korupční kauze viny pro pochybnosti, zároveň ale jasně říká, že důkazy potvrzují, že si olomoucká Sigma zápas koupila.
Zpět k otázce. Nevadí vám tedy, že se uplácelo, ale tresty nepadly?
Napadá mě, že kdyby se snad čistě teoreticky prokázala jejich vina, mohli by to obžalovaní hráči subjektivně vnímat jako nespravedlnost. Ať už pan Drobisz či kdokoli jiný předával peníze, tak to samozřejmě logicky nešlo z jeho kapsy. Rozhodující je, že peníze vydala Sigma a měla by za to nést zodpovědnost. Dala k tomu pokyn. Ne ten pomyslný pěšák, který předával obálku. Na druhé straně je i on případně vinen, solidní člověk by od toho obecně dal ruce pryč. V tomto směru je na tom lépe disciplinární komise, která potrestala i samotný klub. To naše právo neumožňuje, nemůžeme odsoudit právnickou osobu. Sigma od komise dostala pokutu a ztratila body. To je vzhledem k tomu, že korumpovala, správné.
Říkáte, že se uplácelo. Máte svoji verzi?
Osobně se přikláním k tomu, že nejreálnější verze je nejspíše taková, že v tom pan Kapr od začátku nejel a úplatek vůbec nepřijímal. Chtěl ten zápas zřejmě vyhrát pro Jablonec. Spíše to mohla být aktivita několika hráčů Bohemians, kteří byli schopni ovlivnit výsledek. Střížkovským už skutečně o nic nešlo a oni si tak mohli přivydělat. Ani svému vedení, to jest obžalovanému Kaprovi, to nemuseli vůbec říct.
Jednak by se museli případně dělit o peníze a také, pokud jakýkoli klub není definitivně prohnilý, tak se přece žádnému majiteli nedívá dobře na to, když by mu hráči řekli, že prodali zápas. Jsou to už samozřejmě jenom spekulace, ale má to svoji logiku, která se zde ve světle důkazů objevuje. Také se tak nabízí vysvětlení pro prodlevu, s níž Kapr vše ohlásil, a i pro zmizení důkazů. Navíc to svědčí o tom, že tam byly pravděpodobně další motivy, proč se tato kauza objevila.
Můj soukromý názor je, že šlo hlavně o mocenský boj ve fotbalovém svazu. Například Kubíček tam řadě lidí šlápl na kuří oko. Byl to zřejmě propletenec motivů, kde si každý našel to svoje. Označení žumpa, které jsem použil, tomu odpovídá.
Není zvláštní, že ani takové aféry neberou klubům diváky a sponzory?
Je to smutná realita. Fanoušci se často se svým klubem ztotožní a přimhouří tak oko. Lidem se to pak v uvozovkách vysvětlí. Kluby uspořádají nejrůznější marketingové akce, kde se posílí jejich vztah s veřejností. Místní s tím tedy problém nemají a příznivci ostatních to skousnou.
Český fotbal jste nazval žumpou, nesedí ale toto označení i pro celou naši společnost?
Fotbal je odrazem stavu celé naší společnosti. Lidé si přečtou v novinách o úplatku v politice. Zahraje se to pak do autu, veřejnost si jen povzdechne. Je již smířená a rezignovaná. Žádné velké demonstrace, nikdo nikoho s nadsázkou nevyhazuje z radnice. Naše politická elita už tak evidentně vůbec nepočítá s nějakým postihem. Vezměte si kauzu Jiřího Čunka. Kolem ní se v médiích objevilo poměrně velké množství velmi zvláštních okolností ohledně zasahování do činnosti státního zastupitelství. A to je to úřad, který má lidi chránit.
Korupční kauzaBrankář Sigmy Petr Drobisz byl obžalovaný z toho, že předal tři sta tisíc korun za ovlivnění zápasu a vítězství olomoucké Sigmy nad pražskými Bohemians (Střížkovem). Hráč Střížkova Miroslav Obermajer podle obžaloby peníze převzal a předal spoluhráči Davidu Zoubkovi, který je odnesl tehdejšímu šéfovi Bohemians Karlu Kaprovi. Soudce všechny obžalované osvobodil pro pochybnosti. Rozhodnutí okresního soudu ovšem nemá vliv na verdikt disciplinární komise. Ta klubu za korupci odečetla devět bodů, udělila pokutu 4 miliony korun. Petru Drobiszovi zastavila činnost na 18 měsíců a dala pokutu 200 tisíc. |
Jako bychom si už na žumpu zvykli a ani nám moc nezavání.
Tak nějak.
To vás tedy asi moc nepotěšilo, že se šéfem Slavie stal Aleš Řebíček, někdejší kontroverzní ministr dopravy?
To tedy ne. Právě u Slavie, jejíž jsem odjakživa věrným fanouškem. Je to neštěstí s ohledem na minulost toho klubu, jeho postoj a filozofii například z dob komunistické perzekuce. Ty poslední roky, které Slavie zažívá, a to je nejenom Řebíček, ale i majetkové vztahy před ním, jsou pro mne zvlášť bolavé.
Jak jste se stal slávistou?
Velmi pravděpodobně jsem to podědil. Můj otec byl totiž slávista. Ne že by měl doma šálu či něco podobného, ale jako kluk si vybavuji, že když se mluvilo o fotbale a fandilo, tak to byla Slavia. Jakmile jsem se začal o fotbal více zajímat, neměl jsem problém se s ní díky její historii a osobnostem ztotožnit. Zaujala mě doba války a komunistická éra, kdy Slavie neměla na růžích ustláno. A také fakt, že byla skrze osobnost Pepi Bicana morálně na výši. Nekolaboroval s Němci, přestože měl nabídky trénovat národní tým Říše. Za komunistů skončil u lopaty, ale nemínil se před nimi pokořit.
A teď jeho podobizna na protest proti lidem, jako je Řebíček, mizí z Edenu...
Tohle sundávání legend je pro mne strašně smutné. Ani mi tak nevadí nový trenér František Straka, já proti němu nic nemám. Ale vadí mi, co se tam děje. Když jsem kupříkladu sledoval zápas, tak jsem se zarazil, co to měl kolem sebe za bodyguardy? S odpuštěním byli oblečení jako nacisté. V bombrech, kanadách, vyholené hlavy a zelené maskáče. To jsou věci, které na Slavii nepatří. Mám teď problém se s ní ztotožnit. Jejím fanouškem zůstávám, ale když vidím lidi, co to teď dělají, říkám si, že to už není ona.
Takže kdyby byla vámi souzená korupční aféra o Slavii, tak se necháte vyloučit pro podjatost?
Samozřejmě že ne. Jsem profesionál. Skutečnost, že se počítám mezi fanoušky nějakého klubu, není sebemenším důvodem pro moji podjatost. A to bez výjimky. Platí to tak i v případě, kdy bych měl rozhodovat v procesu, kde by figuroval právě můj klub. To by šlo zkrátka stranou.
