Chcete důkaz? Svými góly táhne West Bromwich Albion z druhé ligy mezi anglickou elitu. "Teď nemůžu být šťastnější."
Naposled ve středu večer dal dva góly na hřišti Blackpoolu a jeho tým se díky vítězství 3:2 vyšvihl na druhou příčku. Z ní se přímo postupuje do Premier League.
Prožíváte krásné období?
Jo, po dlouhé době. Vlastně nemůžu být asi teď šťastnější. Daří se mně i týmu. Co jsme překopali sestavu, hraju sám na hrotu a to mi vyhovuje. Hlavně chci postoupit zpátky do první ligy a bez baráže. Na šanci jsem čekal dlouho a teď ji musím využít.
Jak dlouho jste čekal?
Od května jsem tři měsíce fotbal neviděl, pak jsem šanci dostal, ale zranil se, měl jsem problém se zády. Nedávno jsem ji dostal znovu.
Berou vás vlastní fanoušci?
Ti mě brali vždycky. Od doby, co jsem tady, jsem cítil, že jsem pro ně klíčový hráč. Tohle pak trochu odeznělo, když jsem po postupu do Premier League příliš nehrál. Fanoušci za mnou pořád stáli i v těžkých dobách, za to jsem jim vděčný a chci jim to oplatit. Tak makám a snažím se.
Ale od soupeřů a jejich diváků je to asi jiné, ne?
Některý týmy se na to soustředí a vyzkouší cokoli, aby vás zastavili. Od nich musím poslouchat narážky.
Co na vás křičí?
Nechtěl bych to konkretizovat, ale hezké to není. Neposlouchá se to pěkně, ale já vím, že celá věc se se mnou potáhne zbytek kariéry. Křičí na mě občas fanoušci soupeře, ale co mě překvapilo, že i někteří hráči.
Jak jim odpovídáte?
Nijak. Vlastně, odpovídám tím, že jim dám gól.
Musíte být silný, abyste to unesl.
Hodně silný, ale sám bych to nezvládl, nemít kolem sebe rodinu, fanoušky, agenty ze společnosti Sport Invest. Díky těm všem jsem se dostal zpátky.
I díky přítelkyni?
Už spolu čtyři měsíce nejsme.
Ale vždyť jste ji předtím už požádal o ruku... Souvisel váš rozchod s aférou?
Ne, stály za ním naše osobní problémy, už se k nim nechci vracet.
A když se vrátíte do května: měl jste černé myšlenky, že nadobro o fotbal přijdete?
Hlavně na začátku určitě. Nespal jsem, zhubl jsem pět kilo, ať jsem snědl cokoli. Měl jsem strach. Ale na druhou stranu, já všechny věci beru přes srdce a věděl jsem, že to nevzdám a pokusím se o návrat.
Souhlasíte s tím, že jste si všechno zavinil vlastní hloupostí?
Samozřejmě, na nikoho nic svádět nebudu. Byla to ode mě volovina.
Prozradíte, jak se vlastně všechno seběhlo?
To nemůžu, bylo to předmětem policejního vyšetřování.
Jak vzali celou věc vaši spoluhráči?
Nejdřív byli překvapení, ale pak mi volal náš gólman a říká: Romane, přijď sem, podržíme tě! Byli super, pomohli mi, teď si ze mě v souvislosti s tím malérem dělají v dobrém srandu a já to beru.
A reakce z Česka?
To víte, že to někomu hrálo do karet a smlsli si na mně.
Trenér Petržela vám například doporučoval léčení.
Tomu jsem se zasmál. Kdybych nějaké léčení potřeboval, asi bych už na něm byl. Dál bych se k tomu nechtěl vyjadřovat.
Před aférou jste nastupoval za reprezentaci. Myslíte i na ní?
O tom teď vůbec nepřemýšlím. Když jsem v minulosti o reprezentaci něco řekl, tak se to pokaždé nějak pokazilo. Nemyslím na to, chci teď dávat góly za West Bromwich.
Zdá se, že jste se změnil. Dřív jste v rozhovorech býval veselý, teď jste obezřetný.
Říkám každému, že kvůli aféře jsem zestárnul o deset let. Ale jsem to pořád já, pořád se rád směju, v tomhle jsem se nezměnil. Jen si teď už dávám větší pozor.
