Je pro vás úterní výsledek šokem?
Šok ne, to je silné slovo. Dopředu jsem věděl, že zápas bude obrovsky náročný, měl jsem z něj obavy. Mluvil jsem před časem s Nicolae Lupescem, bývalým fotbalistou Rumunska, které v minulé kvalifikaci prohrálo s Litvou doma 0:3, a ten mě varoval. Říkal mi, že Litva výborně brání a umí udeřit z rychlých brejků. To se u nás potvrdilo, proto je výsledek tragický.
Jenže Rumuni byli v kvalifikaci slabí a nepostoupili z ní.
Zato my postoupit chceme, vím. Byli jsme z toho utkání nervózní, strašně nám záleželo na dobrém vstupu, místo toho máme hned na úvod trhlinu. Z velké rány se ale musíme vzpamatovat, zvednout hlavu a zvítězit v říjnu nad Skotskem a v Lichtenštejnsku.
Zvednout hlavy ovšem může být těžké, tým je psychicky nalomený.
Bude to velmi těžké, je to skoro úkol pro psychologa. Věřím, že v reprezentaci jsou po všech stránkách ti nejsilnější hráči, které máme, ale psychologické hledisko bude nyní hodně důležité.
Je na tom český fotbal tak špatně, že prohraje s Litvou?
Pořád si myslím, že jsme lepší než Litva, ale ta nás teď porazila, podala excelentní výkon a je jí třeba pogratulovat. Herně to nebylo od nás tak špatné, nedali jsme ale šance, v tom je fotbal krutý.
Michal Bílek, kterého jste vybral za trenéra týmu, má stále vaši důvěru?
Nejde po jednom zápase říkat, že je všechno špatně. Takže Michal má mou důvěru dál, teď se musí z krize vyhrabat.
Ale nejde přece jen o jeden zápas. Pan Bílek měl na přípravu deset měsíců a výsledek je špatný.
Viděl jsem ale v Michalově počínání od počátku záměr. Vše vypadalo v poslední době nadějně, ale teď jsme dostali ránu do vazu. Problém je, že kromě Petra Čecha v Chelsea nemáme osobnost hrající v klubech první housle. To musíme nahrazovat kolektivním pojetím a nasazením na absolutní hranici.
Viděl jste tohle nasazení v úterý?
Nemyslím, že by se hráčům dalo v tomto směru něco upřít. Jenže to je samo o sobě málo, k postupu to nestačí. Musíme teď zanalyzovat, co pro něj udělat víc.
