Na utkání druhého divizního kola Sedlčany – Karlovy Vary dorazilo těžko uvěřitelných 1 480 diváků. Jak je tahle cifra výjimečná, nejlépe dosvědčí čísla v přiloženém boxu.
„Čekali jsme, že lidí dorazí hodně. Ale tohle nás samozřejmě zaskočilo,“ přiznává předseda klubu Petr Jindrák. „Ale žádné problémy jsme neměli. Všichni se dostali do ochozů včas, tribuna pro sedící pojmula asi 300 příznivců a ostatní se vešli okolo hřiště,“ popisuje.
Nejvyšší víkendové návštěvy v diviziSedlčany – Karlovy Vary 1 480 Na zbylých 33 zápasech čtvrté nejvyšší soutěže bylo vždy méně než 300 diváků. |
Sedlčany jsou město na Příbramsku se sedmi a půl tisíci obyvateli. Fotbal tam má tradici, ale výš než do krajského přeboru se Tatran nikdy neprobojoval. A nepovedlo by se to ani letos, kdyby klub nedostal nečekanou přihrávku. Za normálních okolností totiž do divize z kraje postupují dva nejlepší týmy, Sedlčanům to kvůli odřeknutí jiných vyšlo i ze čtvrté figury. „Rozhodnutí jsme nechali vyloženě na hráčích. Řekli, že si chtějí divizi zkusit, tak jsme jim vyšli vstříc a dali jim zelenou,“ vysvětluje Jindrák. „Jednoduché to není, bylo nutné navýšit rozpočet zhruba o čtvrt milionu.“
Kde najednou vzít 250 tisíc korun? Jasně, oslovit sponzory, to napadne každého. Ale v Sedlčanech našli díky nečekanému diváckému monstr zájmu i další zdroj.
„Ještě to nemáme přesně spočítané, ale příjem ze vstupného by se po tom víkendovém utkání mohl pohybovat okolo dvaceti tisíc korun. To je pro nás hodně slušná částka,“ pochvaluje si Jindrák.
Nejnižší návštěvyDoubravka – J. Hradec 100 |
Pod jeho vedením klub vyznává sympatickou filozofii. Vychovává si fotbalisty, sází na odchovance, nepřeplácí hráče. „U nás se hraje za kopačky a večeři,“ usmívá se předseda. „Když máme v mládeži nějakého talentovaného kluka, klidně ho pustíme výš. A když se pak v seniorské kategorii neuplatní na profi úrovni, rádi ho přivítáme zpátky.“
V Tatranu nyní fungují tři přípravky, dva týmy žáků i dorostenců, a dokonce i tři dospělá mužstva. „Před letošní sezonou jsme založili céčko, aby si všichni mohli zahrát.“
V klubu pravidelně volí i vlastního fotbalistu roku. Loni se jím stal Lukáš Mošnička. Nelze než popřát: Ať v sedlčanském Tatranu zůstane mošna plná.
