Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Znojmo pro mě měla být trampolína, ale nelituju, loučí se Jonov

SBOHEM KAPITÁNE. Todor Jonov byl po deset let lídrem znojemských fotbalistů. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

6 2015
Původně přišel jen na skok, nakonec z toho bylo deset let. Za tu dobu se Todor Jonov stal legendou fotbalového Znojma, jaro už ovšem bulharský stoper odehraje v rakouském Retzu.

Na pondělním zahájení znojemské přípravy znovu nechyběl. Tentokrát se ovšem Todor Jonov nepřišel chystat na pokračování druholigové sezony, ale pouze se rozloučit.

„Je mi smutno z toho, že jako hráč ve Znojmě končím, ale v hlavě už jsem si to srovnal,“ oznamuje 38letý fotbalový stoper narozený v bulharském Plovdivu.

Svůj život ovšem spojil především se Znojmem. Proslul jako nesmlouvavý obránce, obávaný střelec přímých kopů i horkokrevný lídr, který dovedl tým do druhé a předloni dokonce do první ligy. „Ale roky nezastavíte,“ říká smířlivě muž, jehož kariéra bude pokračovat ve čtvrté nejvyšší rakouské soutěži.

Kdy se rozhodlo, že ve Znojmě jako hráč pokračovat nebudete?
V prosinci jsme si sedli a domluvili se. Není tajemstvím, že s vedením máme nadstandardní vztahy. Oboustranně jsme se dohodli, že nastal ten správný čas dát prostor mladým a perspektivním hráčům, aby ve Znojmě převzali dirigentskou taktovku po mně.

Jak se s tím smiřujete?
Z kabiny se mi odchází těžko, ale ve Znojmě nekončím. Žiju tady, mám tu rodinu, takže se za klukama kdykoliv zastavím. A když budu mít volný čas, tak si s nimi půjdu zatrénovat. Takže se dá říct, že s nimi pořád žiju.

Nevloudily se vám při loučení do očí slzy?
Čtyři roky zpátky mi umřel táta a na jeho pohřbu jsem brečel. Teď jsem naměkko nebyl. Srdíčko mi bušilo, protože je znojemské, ale život jde dál.

Vzpomenete si ještě vůbec, kdy jste do Znojma kdysi dorazil poprvé?
Pamatuju si to jako dneska, měl jsem jednu tašku a dvoje kopačky. A teď jsem odcházel taky s jednou taškou a dvojími kopačkami.

Asi vás nenapadlo, že v týmu zůstanete tak dlouho, že?
To každopádně ne. Můj manažer měl úvahu, že se ve Znojmě ukážu, tehdy hrálo MSFL. Měla to pro mě být trampolína, od které se odrazím výš. Nakonec jsem tu zůstal deset let, ale vůbec toho nelituju.

Na Todora byl vždycky spoleh, říká Ota Kohoutek

Očima znojemského šéfa

"Je mi hodně líto, že u nás Todor skončil. Ve Znojmě jsme začínali v podobné době a jako kamarádi jsme si spolu začali plnit fotbalové sny. On držel mužstvo na hřišti, já jsem se snažil udržovat kluky v pohodě. Byl mou prodlouženou rukou a spojkou mezi vedením a kabinou, vždycky jsem se na něj mohl spolehnout v kritických situacích herních i životních, vždycky jsme si vzájemně pomáhali a radili se, co bude nejlepší.

Todor se stal žijící znojemskou legendou, ale bohužel člověk čas nezastaví. Jak jsem kdysi upustil od své aktivní kariéry já, tak teď přišla řada na Todora. Myslím, že jsme se rozešli v nejlepším možném období pro obě strany. Todor dostal prostor, aby si udělal jméno ještě v nějakém menším klubu a prodloužil si kariéru, my si můžeme připravit jeho nástupce a novou hráčskou vizi do příští sezony. Ale počítám s tím, že Todor se jednou do klubu v nějaké funkci vrátí."

Čím vás vlastně Znojmo tak okouzlilo?
Lidmi, památkami, kavárnami, prostě vším. Miluju ten vzduch tady. Co se týče klubu, tak když jsem přicházel, bylo úplně jiné vedení, úplně jiné podmínky. Ale jsem člověk, který když něco začne, tak to chce dokončit. A jsem velmi spokojený s tím, co jsme tu dokázali.

Tím máte na mysli postup do druhé a pak i do první ligy...
Deset let zpátky nikdo nečekal, že Znojmo bude tam, kde je. Já jsem taky nevěděl, do čeho jdu. Neznal jsem Česko, mentalitu, zdejší fotbal, vůbec nic. Původně jsem chtěl jít do první ligy, ale jak vedení, tak já jsme odmítli některé nabídky a zůstal jsem. A nakonec jsme do té ligy postoupili. Oba dva postupy znamenají momenty, které v mém fotbalovém životě budou na prvním místě.

Změnil jste se za tu dobu hodně? Světlé vlasy jste například postupně vyměnil za tmavé.
Tmavé a teď už taky trošku šedivé... Člověk se samozřejmě mění, deset let je deset let. Jsem víc usazený, určitě jsem se trošku zklidnil. Ale než jsme postoupili do ligy, byl jsem pořád stejný. Pak jsem si řekl, že v sedmatřiceti nebudu vyřvávat a hulákat před kamerami, i když mým idolem v Česku je Tomáš Řepka. S roky si pár věcí uvědomíte a trošku se zklidníte, ale celkově jsem pořád stejný.

Jak se vlastně zrodilo vaše angažmá v Retzu?
Není tajemství, že Retz je kousek od Znojma, navíc mám dobré vztahy s lidmi z jeho vedení i s hráči. Se sportovním manažerem klubu jsme velmi dobří kamarádi a už asi osm let si na mě brousil zuby. Řekl jsem jim, že když skončím s profesionálním fotbalem, tak půjdu do Rakouska. Teď jsou nesmírně šťastní, že jsme se dohodli, a já jsem rád taky.

Co čekáte od čtvrté ligy?
Nějaký pohled na landesligu mám, takže vím, co obnáší. Berou mě, abych zpevnil defenzivu a trošku vyhecoval a vyburcoval mladé hráče. Očekávají ode mě dost, já očekávám taky a doufám, že najdeme společnou cestu.

Jak dlouho ještě vůbec plánujete hrát?
Já už jsem rád za každý trénink nebo zápas, který zvládnu bez zdravotních potíží. Zatím nechci přemýšlet dál do budoucna. Dokud bude sloužit zdraví a fyzička, tak nemíním končit. Nechám tomu volný průběh a čím déle budu hrát, tím líp.

Myslíte, že se vrátíte do znojemského klubu v nějaké nové roli?
Všechno je možné. Se Znojmem mám dál nadstandardní vztah, v létě se pravděpodobně uskuteční moje benefice. Pokud všechno bude, jak má, tak se do Znojma nejspíš vrátím.

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze