"Nechtěl jsem se tou kapitánskou rolí nechat strhnout, jako vždycky jsem se snažil hledět si především hry," dodal zanedlouho šestadvacetiletý tvůrce hry.
Jak jste coby kapitán reagoval na Jiránkův vlastní gól, který pět minut před koncem znamenal remízu 1:1?
Když to tam Jiras fláknul, rychle jsem pro míč v naší síti běžel a pospíchal s ním do středového kruhu. Věřil jsem, že se to ještě může povést, že pořád ještě vyhrát můžeme. A nikdo z nás neměl hlavu dolů, což bylo strašně důležité. A když jsem předtím tu situaci před naší brankou sledoval odněkud z vápna, říkal jsem si: je to dobrý, je tam Jiras...
A nakonec jste těsné vítězství vydřeli.
Hodně nám pomohli výborný lidi, myslím to teplické publikum. Vzpomněl jsem si na to Finsko, o kterém už jsem mluvil. Loni na jaře v Teplicích vyrovnali Finové na tři tři taky chvíli před koncem a my to nakonec taky zvládli a vyhráli. Ještě jednou díky fanouškům, v Teplicích jsou opravdu vynikající.
Jak se vám po tom dobře zvládnutém díle usínalo.
Jako po každém takovém nerváku. Usnul jsem asi ve čtyři.
Přestože Česko získalo tři kvalifikační body, k úplné spokojenosti leccos chybělo.
To je pravda. Výkon to od náš špatný nebyl, ale chyby se najít daly. Mezi ty největší, které nás zbytečně brzdily, počítám ztráty míčů ve chvílích, kdy jsme nebyli pod tlakem. Ale vzhledem k tomu, v jakém obrovském tempu jsme to odehráli, museli být diváci spokojení.
Sám jste měl dvě docela dobré příležitosti ke skórování. Proč to nevyšlo?
Jak se mi povedlo projít těsně před přestávkou a potom vystřelit kousek vedle, to jsem měl zkrátka mnohem líp mířit. A deset minut po přestávce jak jsem si to narazil s Honzou Kollerem? To byla taková naše klasická akce, jsme na sebe zvyklí z Dortmundu. Řekl jsem si, že do jejich vápna zkusím vletět, jenže oni mě tam po té Honzově narážečce pořádně skřípli. A to už jsem fakt mířit nemohl, byl jsem rád, že jsem tou levačkou vůbec vystřelil. Bohužel, zase vedle.
Co vás napadlo, když šel na poslední čtvrthodinu na hřiště Lafata místo Kuliče?
Že Kulda musí být strašně vyšťavenej. Co ten všechno ulítal, to bylo nevídané. A pak jsem si říkal, že co se nepovedlo jemu, tak se snad povede Lafatovi. Ale že dá David dva góly, to by samozřejmě nikoho ani nenapadlo. Ani jeho. Samozřejmě zaplať pánbůh, že je dal.
Jak se vám současné národní mužstvo jeví po odchodu nejzkušenějších fotbalistů?
No právě, ztratili jsme výborné hráče a my se jejich absenci musíme přizpůsobit. Odešli Poborský s Nedvědem, zranění jsou Šmicer s Barošem. Jak ale říkám, je to o přizpůsobení, s čím já potíže nemám. Například Sionko potřebuje na rozdíl od Poborského míče spíš do běhu, tak mu takové dávám.
V úvodu zápasu jste dal dva nádherné pasy také Kuličovi, vzpomínáte?
Jistě. Marek byl v útoku výborný. Hrál vlastně místo zraněného Baroše a zastoupil ho parádně. Je moc dobré mít takového fotbalistu, který může plnit Barošovu roli.
S Walesem jste sice měli velkou převahu, ale moc brankových příležitostí jste si nevypracovali.
Je nám jasné, že tohle omlazené mužstvo tolik gólových šancí jako dřív tak rychle mít nebude. O to víc bude důležitější být v takových momentech stoprocentně soustředěný. Naložit s každou šancí tak, jako kdyby byla poslední. A věřím, že to časem dokážeme. Ale musíme být trpěliví, protože bez POborského a Nedvěda už nemáme tu top zálohu, kterou nám kdekdo záviděl.
Ozývají se hlasy, že teď si to v záloze nemáte s kým dát.
Ale to je nesmysl. Jsou tu noví mladí hráči, kteří si uvědomují tu obrovskou šanci dotáhnout to někam hodně daleko. Pro začátek na nejbližší mistrovství Evropy. Myslím si, že tu šanci všichni dohromady využijeme.
Jistě se budete snažit využít šanci už ve středu v Bratislavě v dalším kvalifikačním zápase proti Slovensku.
Ke Slovákům nemůžu fakt nic říct. Některé hráče znám, ale nikdy jsem je neviděl jako mužstvo. Teď akorát vím, že dali šest gólů Kypru, to je všechno. Ale to nás z míry vyvést nesmí, musíme se soustředit hlavně na sebe. A příprava na zápas se Slovenskem přijde v pondělí dopoledne u videa.
 Česko - Wales, souboj kapitánů: Giggse (vlevo) stíhá Rosický. |
