Pár týdnů je už doma, vyrovnal se s tím: "Teď se chci s Ústím poprat o postupové příčky." Zatím to vypadá jako sci-fi. "Deset bodů je velká ztráta, ale ve vyrovnané druhé lize... Musíme být realisti. Dvakrát za sebou postoupit by bylo nádherné, ale taky strašně těžké," uvědomuje si liberecký rodák. "Kdyby první liga vyšla, chtělo by to pět zkušených hráčů, aby se první rok udržela. A pak se může budovat odznova."
Ale zpátky do Turecka, kde měl Gaz Metan soustředění a kde si Zeman prožil nejdřív pohádku, pak tragikomedii. Pohádku proto, že zaujal. Tragikomedii proto, že ho klub chtěl, ale jen zadarmo. "Oni si asi mysleli, že jsem volný hráč. Trenér mě chtěl, ale jejich ředitel za mě nehodlal zaplatit. A bohužel tam má poslední slovo ředitel," mrzelo Zemana. "Přitom jsem tam zapadl dobře, spoluhráči si mě pochvalovali. Navíc tam byl český gólman Miloš Buchta, pomáhal mi, překládal."
Za rumunským ligistou vyrazil 29letý Zeman s ústeckým parťákem Richardem Veverkou; oba se blýskli gólem. "Ríša hrál v prvním přáteláku a čtvrthodinu po nástupu na hřiště skóroval. Bohužel za chvíli po něm šel obránce, spadl nešťastně na bok a zranil se."
Zato přímo v Gas Metan žádné horké rumunské hlavy Zeman chladit nemusel. "Popravdě, čekal jsem to horší, spíš agresivnější. Ale tréninky byly v pohodě, překvapilo mě, že do sebe nezajížděli. Já se přitom bál, že přijedu se zlomenou nohou. Brali to profesionálně," líbilo se mu. "Takhle by to mělo být i v Čechách. Když tady přijde někdo nový, většinou se to brousí."
S druholigovým Ústím ho pojí ještě kontrakt na rok a půl. Zeman ale i díky zkušenosti z testování ví, že by na vyšší soutěž stačil. Za Liberec má 11 ligových startů. "Ověřil jsem si, že na to mám," hřeje ho.
"Ty zážitky, hlavně herní, jsou nepopsatelné. Kvalita týmu výborná, s chutí jsem si zahrál fotbal. Věděl jsem, že balon dostanu, všechno na jeden dva dotyky, hrozně rychlé. Nebyl na nic čas, míč jsme dávali hned od nohy." Podle obránce by se Gaz Metan nezatratil ani v české lize. "V pohodě by hrál šestý sedmý flek."
