Ábel Xavier, zkušený fotbalový světoběžník, se narodil 30. 11. 1972 v Mozambiku. Tedy v zemi, která dala Portugalsku řadu skvělých hráčů. Nejvíce slávy se z nich dostalo Eusebiovi, k jehož jménu se jedním dechem dodávalo "černá perla z Mozambiku".
Ábel Xavier začínal svoji kariéru v klubu CF Estrela Amadora. Jeho fotbalových dovedností si všimli ve slavné Benfice Lisabon a tak zanedlouho oblékl dres jednoho ze tří nejpopulárnějších portugalských mužstev.
Jeho touha po nepoznaném ho však dlouho na Pyrenejském poloostrově neudržela. A tak se vydal na pouť do Itálie, Španělska, Nizozemska i Anglie. Vystřídal AS Bari, Real Oviedo, PSV Eindhoven a pak šel zkusit štěstí na britské ostrovy do Liverpoolu, kde si přes hlavu natahuje světle modrý dres FC Everton.
Xavier upoutal pozornost stavitelů reprezentačních celků Portugalska velice brzy a tak si za výběr do jedenadvaceti let zahrál 21 zápasů. V "A" týmu debutoval už ve dvaceti letech proti Švýcarsku. Pak ale přišlo období, v němž na něj trenéři národního týmu zanevřeli.
V letech 1993 - 98 pro něj zůstaly brány reprezentace nedobytné a tak jeho čtvrtý a pátý start v barvách Portugalska dělí dlouhých pět let. Comeback se mu vydařil, protože od října 98 do října 99 stihl dokonce vstřelit v pěti zápasech dva góly. Trenér Coelho mu začal věřit a tak si do statistik mohl Xavier před mistrovstvím Evropy zapsat 13 reprezentačních utkání a tři góly.
Stal se tedy stabilním členem národního mužstva a EURO 2000 pro něj mělo být vrcholem kariéry stejně jako pro ostatní jeho spoluhráče. Chtěl proto přivolat štěstí na hlavu svou i svých kolegů a tak si před šampionátem nechal obarvit vlasy.
Jeho žlutá barva vlasů i vousů se na hrací ploše při mistrovství Evropy vyjímala až do osudného semifinále pouze jednou. Ábel Xavier nastoupil v prvním vítězném utkání Portugalska ve skupině, ale start v dalších dvou mu znemožnilo zranění.
Před čtvrtfinálovým duelem s Tureckem už sice začal Xavier trénovat, ale trenér Humberto Coelho ho ještě nechal odpočívat. Důvěru mu však dal pro semifinálový zápas s mistry světa a jeho svěřenec mu ji mohl splatit vrchovatě. V závěrečných vteřinách řádné hrací doby poslal Xavier z dobré pozice míč hlavičkou pod břevno francouzské branky, ale levá ruka Bartheze stihla jeho gólový pokus vyrazit.
Osudná chvíle nepřehlédnutelného fotbalisty přišla pět minut před koncem prodloužení. Před pronikajícím Trezeguetem stačil ještě zachránit brankář Vitor Baía, ale dorážce Wiltorda se do cesty k levé tyči branky postavila ruka Ábela Xaviera.
Marné byly následné protesty viníka i jeho spoluhráčů proti nařízení penalty. Zidane ji proměnil a zhatil tak portugalské sny o finále. Současně se do nepřeberné kroniky nezapomenutelných fotbalových událostí nesmazatelně zapsal smolný zásah Portugalce Ábela Xaviera.
