Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hůř už být nemůže. Ale zlomí se to, věří Rudnytskyy z Varnsdorfu

Pavlo Rudnytskyy z Varnsdorfu | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

13 2015
Vydřená výhra 3:2 v nastavení nad Českými Budějovicemi měla fotbalisty Varnsdorfu nakopnout, ale žádný odpich ode dna se nekoná. Soužení trvá, po porážce 0:1 na Vyšehradu zůstává loni stříbrný tým druhé ligy přibitý na posledním místě.

„Hůř už být nemůže. Ale dál věřím, že půjdeme nahoru. Máme na to sílu,“ neztrácí naději varnsdorfský záložník Pavlo Rudnytskyy.

Asi na vás leží pořádná deka.
Nejspíš to tak je. Před každým zápasem si říkáme, že jdeme vyhrát, že musíme zabrat. Ne že bychom nebojovali, ale šance prostě nedáváme a naopak dostáváme hloupé góly. Je to pořád dokola.

Co se dělo na Vyšehradu, který měl před zápasem s vámi jen o bod víc?
Podle mého názoru to bylo z naší strany dost špatné. Ze začátku jsme měli jen nějaké náznaky pološancí, ale pak už byl Vyšehrad lepší. Dal tři tyčky, ještě nás skvěle podržel brankář Radek Porcal, ostatně jako každý zápas. My měli jedinou šanci, ale nedali jsme. A osm minut před koncem dostaneme gól hlavou. Ty chyby se pořád opakují.

Měla vás zvednout nedávná výhra 3:2 nad Českými Budějovicemi, kterou jste urvali v prodloužení. Proč to nezafungovalo?
Určitě jsme si říkali, že se od toho odrazíme, že to budeme sbírat aspoň po bodíku. Ale hned na to jsme prohráli v Opavě. Přitom kdybychom tam v poločase vedli 3:0, nikdo by se nemohl divit. Ale zase jsme šance nedali, to nás sráží.

Po zranění jste se vrátil do sestavy vy i další loňská opora Ladislav Martan, ale ani to zatím nezabralo.
Jak je vidět, tak to zatím moc nepomohlo. Proti Vlašimi jsme oba měli šance, ale nedali jsme je. Leží to zatím na nás všech.

Byli jste si to se spoluhráči někde vyříkat?
Teambuilding v podobě nějakého bowlingu jsme zatím neměli, ale chodíme si sednout po každém zápase, rozebíráme to pořád. Nikdo nechce být tam, kde jsme.

Je v kabině hodně ponurá nálada?
Neházíme flintu do žita, chceme bojovat dál. Pořád je ve hře ještě relativně hodně bodů, máme zbytek podzimu a celé jaro. Nedělní domácí zápas s Třincem pro nás bude klíčový, ale to už je teď vlastně každý.

Stále vám chybí zraněný vůdce Matěj Kotiš. I to se projevuje?
My nikdy neměli nějakého takového Pavla Horvátha, vždy tu byli spíš samí mladí kluci. Ale Mates nám určitě chybí, je to náš nejkreativnější hráč, dokáže vymyslet něco dopředu. Jenže se s tím musíme vypořádat, zranění patří k fotbalu.

Po úspěšné loňské sezoně vás opustil kouč Zdeno Frťala, nahradil ho Roman Skuhravý. Proč to s Frťalou šlo a se Skuhravým ne?
Tomu bych se raději zatím vyhnul. Nemůžu hodnotit trenéra, to je na někom jiném. Ale na hřišti jsme my, nehraje kouč. Vím, že se Zdeno Frťala na naše zápasy jezdí koukat, možná se mu po nás stýská, nerozešli jsme se ve špatném. Ale víc bych v tom zatím nehledal. Sleduje to zpovzdálí, nedává nám rady, ale o zápase pokecáme.

A co šéf Vlastimil Gabriel? Nehrozí už ultimáty či pokutami?
Za tím ne, musím to zaklepat. Pan Gabriel je v tomhle nadstandardní, má lidský přístup, ví, že to není jednoduché ani pro nás, prožívá to jako my. Ví, že se tím taky trápíme.

Do konce podzimu zbývají dvě kola. Jaký bodový zisk z nich budete považovat za úspěch?
Čtyři body jsou minimum, od toho by se šlo odrazit. Chceme samozřejmě vyhrát každý zápas, ale teď se soustředíme nejdřív na neděli.

Po třinácti kolech máte pouhých osm bodů. Připustili jste si už, že letos hrajete jen o záchranu?
Já pořád doufám, že to bude lepší než jen boj o záchranu. Že poskočíme aspoň někam do klidného středu tabulky. Ale bohužel realita je zatím jiná.



Témata: Ústecký kraj




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze