"Vypadá to relativně hezky. Na druhou stranu, co se děje v tabulce od pátého místa směrem dolů, to liga dlouho nepamatuje. Týmy jsou hodně vyrovnané. Spokojenost u nás je, a i když se z pětibodového náskoku od sestupové příčky nijak nehroutíme, určitý zdvižený prst to přece jen je," upozorňuje Habanec, kterého si vedení Slovácka vyhlédlo ve druholigovém Ústí nad Labem coby náhradu za Miroslava Soukupa.
"S dalšími zápasy bude u týmů narůstat určitá nervozita, věřím, že my si se začátkem jara poradíme tak, že se nás debaty o sestupových příčkách vůbec týkat nebudou."
Měl podzim Slovácka nějakou vadu?
Musím říct, že tři zápasy mě skutečně mrzí. V Budějovicích, doma s Hradcem a v Ostravě jsme dohromady ztratili pět bodů. Kdybychom je měli, byl by to pro lidi v klubu splněný sen. Na druhou stranu začátek sezony byl skutečně nevydařený. Když jsem přišel, zažili jsme sérii tří vítězných zápasů, ale bylo jasné, že se nedá jen vyhrávat.
Dobré výsledky přišly hned po vašem nástupu. Znamená to, že tým na takový impulz čekal?
Já fráze moc nemusím, ale impulz je tady asi to nejsprávnější slovo. Byl to zřejmě krok, který mančaft potřeboval a byl i správně načasovaný. Vše si sedlo, já jsem celkem rychle hráče poznal. Samozřejmě jsme v některých zápasech měli kliku, třeba proti Teplicím, Vachoušek na konci klidně mohl vyrovnat.
Co jste po příchodu s týmem provedl?
No, nejzásadnější je, že se hráči před novým trenérem vždycky chtějí předvést. Třeba před prvním zápasem jsem ve všech pěti šesti trénincích viděl na klucích obrovskou chuť nezdary zlomit, což se jim pak i povedlo.
Bylo důležité si po vašem nástupu promluvit s nejstaršími hráči?
Před celým družstvem jsem hned řekl pár věcí, které budu vyžadovat. Byl jsem na vojně, takže jsem zastáncem systému staří – mladí. Nevím, proč by staří měli třeba přenášet branky a sbírat rozlišováky. S nejstaršími kluky, jako je Honza Trousil, Libor Došek, Michal Kordula nebo Dušan Melichárek, jsem se pak bavil sólo, vyptával jsem se, jaký je podle nich důvod, že to týmu nešlo. Zajímal mě jejich názor, co by třeba bylo dobré změnit. Bral jsem to jako pomocný ukazatel.
Jste spokojený, jak vám staří hráči důvěru vrátili?
Rozhodně. Víte, ve většině týmů jsou tři kategorie hráčů: mladá, střední a starší generace. Mladí musí mít vidinu toho hrát víc než v uvozovkách jenom ligu, střední generace by měla mít touhu dorůst starší hráče a jejich platy, starší hráči musí bazírovat, aby tým vyhrál každý zápas a oni tak mohli nadstandardně uživit své rodiny, protože už tuší, že jim za nějakou dobu kariéra skončí.
Dokážete si představit, že byste teď přišel o obránce Trousila či útočníka Doška?
Momentálně na rovinu říkám, že ne. Ale jsem přesvědčený, že nejméně rok a půl jsou oba schopni ve výkonech na stejné úrovni pokračovat. Zvlášť když vidím, jak stále přistupují k tréninkům.
V týmu už před vaším příchodem byl záložník Martykán, kterého jste dřív dlouho vedl v Ústí. Čím to, že ve Slovácku se zatím neprosadil?
Honza měl velkou smůlu, že v době mého příchodu byl měsíc mimo hru kvůli zranění. Tým začal vyhrávat, proto Honza neměl tolik příležitostí se do sestavy dostat. A u mě staví hráče do základní sestavy forma, na tu dám hodně, jména neřeším. Kdyby někdo týden flákal tréninky, hodně bych nad jeho nasazením váhal, přestože dal třeba v posledním zápase hattrick.
Upravoval jste po svém příchodu podobu tréninků?
Myslím, že všichni trenéři už teď mají přípravu zhruba stejnou, liší se spíš v drobnostech. Podle mě je nejdůležitější psychologie. Já chci, aby kabina fungovala, táhla za jeden provaz, kluci se těšili na trénink i zápas, který je vrcholem týdne.
Hra, kterou nyní Slovácko předvádí, splňuje vaše představy?
Herní projev se vždycky odvíjí od toho, jak je mužstvo poskládané. A je jednoznačně vidět, že hra na dva útočníky přináší šance a góly, zároveň to však znamená, že tým nějaké góly obdrží. Spolu s krajními záložníky, kteří by taky měli hodně útočit, to znamená, že v soupeřově šestnáctce budeme mít čtyři hráče proti pěti obráncům, a šance ohrozit bránu tak už bude poměrně vysoká.
Máte už vytipovaná konkrétní jména, která byste chtěl do týmu v zimě přivést?
O tom zatím nechci mluvit. Jmen je víc, ale je potřeba respektovat určitou finanční laťku, a tedy i kvalitu.
Budete chtít posílit hlavně útok?
Je pravda, že jsem se díval spíš po ofenzivnějších hráčích.
Na hrotu začal vedle Doška nastupovat devatenáctiletý odchovanec Marián Kovář. Jste spokojený s růstem jeho výkonnosti?
Talent, který dostal od pánaboha do kolíbky, ukazoval v mládežnických kategoriích. Teď se posunul do ligového áčka a to, že za podzim odehrál 12 zápasů v základní sestavě, ukazuje, že se někam posouvá. Ale zatímco v dorostu to byl velký střelec, teď dal za podzim dvě branky, takže by měl chtít dokázat ještě víc. Musíme se snažit, aby zase dostal gólový tah. Ale to není otázkou jednoho půlroku.
Kovář bude od léta hráčem Jablonce. Nemrzí vás, že připravujete hráče pro konkurenční tým?
Znám případy, kdy trenér v takové situaci hráče likviduje, ale já nevidím důvod, proč bychom měli Mariánovi házet klacky pod nohy. Zatím je členem našeho týmu, takže mě momentálně zajímá, jak nám může co nejvíc pomoct.
Jak jste se vůbec na Slovácku usadil?
Jsou tady trošku jiní lidi než na severu Čech, takoví srdeční. Divadlo, jakého se na našem stadionu jednou za dva týdny účastníme, je opravdovým zážitkem. A lidi jsou vděční. Když třeba viděli, že zápas s Jabloncem jsme i přes prohru neodchodili, tak náš výkon ocenili. Toho si vážím.
