Postavil jste se na hrot útoku, což nebylo dříve úplně zvykem. Svědčí vám tato role?
Člověk má v útoku větší volnost a nemusí třeba tolik bránit. Pro mě to není špatný post, ale spíš se jednalo o alternativu, protože ještě nebyli někteří kluci z ciziny. V Hradci jsem na hrotu odehrál skoro půl roku, takže jsem teď neměl problém.
Hradec bude od příští sezony vaším soupeřem. Sledoval jste jeho cestu zpět do první ligy?
Samozřejmě. Hlavně jsem rád, že postoupili zpátky, protože vždycky bude lepší jet do Hradce než někam do Táborska, které bude hrát v Příbrami na mrtvém stadionu, kam nepřijdou lidi. V Hradci lidi chodit budou. Navíc je ve středu republiky, takže se tam nejede dlouho. Mám k němu vztah a jsem rád, že se po roce vrátili zpátky.
Jak vidíte šance Hradce na bezstarostné umístění?
Uvidí se, jak chytnou začátek, podle toho se bude vše odvíjet. Ambice budou patrně takové, že první rok se budou chtít v pohodě zachránit a pohybovat se ve středu tabulky, což by pro ně bylo pozitivní. Obrovské ambice klubu na hraní v popředí asi nebudou.
Když se Hradec mezi elitu vrátil, neuvažoval jste o návratu pod lízátka?
Přestoupil jsem do Baníku, takže abych se vracel po půlroce zpátky, by byl asi nesmysl. Už jsem se v Ostravě zabydlel a jsem spokojený.
Odcházel jste z Hradce, když spadl do druhé ligy. Se Slávií jste neprožil zrovna lehké období a Baník se zachránil až díky vydařeným posledním kolům. Jaké je to hrát v klubech, které se musí strachovat o udržení?
Je pravda, že se pořád o něco hraje. Když jsme hráli na závěr doma se Slavií, říkal jsem si, jaká je to paráda nehrát konečně zápas o všechno. Je fajn nastoupit s vědomím, že nepůjde o utkání půlroku, roku, zápas o naději. Proto doufám, že nadcházející sezona bude jiná a že uhrajeme body hned v úvodu. Bylo by dobré začít jako na konci, kdy jsme posledních šest kol neprohráli.
