Ještě než se stal jejich trenérem, přirovnal fotbalisty Zlína k Šípkové Růžence, která potřebuje probudit. "Nejdůležitější úkol po mém příchodu do Zlína zněl - zachránit druhou ligu, a ten jsme splnili," odškrtl si Martin Pulpit.
Mužstvo převzal tři kola před půlkou soutěže na třináctém místě a vyzvedl ho na desáté.
Měl jste někdy obavy, že záchrana nemusí vyjít?
Dobře nám nebylo po domácí porážce od Vltavínu. Ale budu se opakovat. Ve Zlíně jsou dobří fotbalisté. Jejich technika je na poměrně vysoké úrovni. Věřil jsem, že když se mužstvo natrénuje a dá se řád hře, tak by nemělo mít větší problémy s udržením. To také ukázaly zápasy s favority, byli jsme s nimi schopni hrát rovnocenné partie.
V odvetách jste byli čtvrtí nejlepší. Je to reálný obraz síly týmu?
Když jsem po prvních dvou trénincích viděl, co hráči umí s balonem, jací jsou fotbalisté, tak mě to hned kleplo do hlavy - tohle není mužstvo, které by se mělo do posledních kol prát o záchranu anebo hrát celou sezonu kolem třinácté příčky. Jsem přesvědčený, že mělo minimálně na první půlku tabulky.
Soudě podle jara byste měli patřit v příští sezoně k favoritům.
Abych pár hodin po posledním utkání vyhlašoval velké cíle, k tomu jsem dalek. Pár dnů si odpočinu a budu přemýšlet, jak s mužstvem pracovat dál. Je to běh na dlouhou trať. Jaro nějaký základ položilo a byl bych rád, abychom na něho navázali. Jsem dost kritický, mužstvo musí na některých věcech zapracovat.
Můžete být konkrétní?
Tým se zkonsolidoval v obranné činnosti. Ale pokud chce pomýšlet na vyšší příčky, musí střílet daleko více branek.
Zlínu jste vtiskl nový herní styl. Jste spokojený, jak ho hráči zvládli?
Hodnotit mě musí ti, co si mě na tuhle práci najali. Nechci kritizovat předchůdce, ale Zlínu nejvíce uškodilo, že hrál na podzim v rozestavení 4-2-3-1, na jednoho útočníka. Vážím si toho, že po mém příchodu jsme kromě utkání v Hradci Králové všechna ostatní odehráli v rozestavení 4-4-2 a byli schopni přehrát soupeře, který hrál na tři vnitřní záložníky. Ani v jednom zápase jsme se nepřizpůsobovali soupeři.
A jako jediný tým jste sebrali na jaře body všem čtyřem adeptům postupu. To vás musí těšit, že?
V kuloárech se přitom před zápasy mluvilo, že hráči Zlína nemusí mít profesionální přístup a vypustí je. Ale opak byl pravdou. V každém ze čtyř utkání jsme se do poslední minuty rvali o vítězství a toho si na hráčích vážím.
V průběhu jara jste vzal kapitánskou pásku zkušenému Hubáčkovi a dal ji o 13 let mladšímu Železníkovi. Neměl jste strach, co to udělá s kabinou?
Byl jsem za to částečně kritizovaný. Ale cítil jsem, že David Hubáček zůstane tahounem mužstva i tak. Ne verbálním, protože je introvert, ale fotbalovým. Svou fotbalovostí, předvídavostí a inteligencí se stal přirozeným vůdcem týmu a prožil jedno ze svých nejlepších jar v kariéře. Možná ani v některých utkáních ve Slavii nehrál tak dobře. Pásku jsem dal záměrně Železníkovi, protože je to hráč, který nerad prohrává. Byl tím, kdo kabinu hecoval.
Na začátku jara jste byl na lavičce hodně impulzivní, ale postupně jste se krotil. Čím to?
Lidé si o mně myslí kdovíco, ale moje reakce jsou vždycky promyšlené. Úvod jara nebyl z naší strany ideální a zásah trenéra musel být daleko razantnější i při koučování. Tím, jak se mužstvo sehrávalo a zklidňovalo, jsem mohl ubrat. Hráči si pak spoustu věcí ukočírovali sami.
Chcete posílit hlavně zálohu. Cítíte tam největší rezervy?
Ne vždy jsme byli s hrou středové dvojice spokojeni. Ale souvisí to také s tím, jakým způsobem bychom chtěli na podzim hrát. Pokud se podaří kádr posílit podle představ, chci přejít na ještě atraktivnější rozestavení 4-3-3. Ale to ostré zemanovské, ne jako třeba Dukla Praha v první lize, která tím klame diváky a ve skutečnosti hraje na pět záložníků. Chceme hrát na tři útočníky, kteří budou při ztrátě balonu zůstávat na půlce, a mužstvo musí ubránit soupeře v sedmi lidech.
Lákáte zpátky obránce Jugase, jemuž skončilo hostování v prvoligové Příbrami. Není to kontraproduktivní? Sám chce pokračovat v nejvyšší soutěži, aby měl šanci na Euro jednadvacítek.
Řekl jsem mu svůj názor. Jít do první ligy má smysl, pokud ho mužstvo v jeho kariéře výrazně posune. V opačném případě jsem mu schopný dát takový trénink, abychom ho ještě vylepšili a pak mohl jít třeba rovnou do zahraničí.
Hrozí, že někdo odejde?
Zlín je klub, který musí jednou za čas prodat hráče. Ale nevěřím, že v současné finanční situaci někdo přijde a nabídne mu takové peníze, za které by byl ochoten hráče pustit. Byl bych raději, kdyby se probudila radnice. Je to podobné jako za mého působení v Pardubicích, kde se podporoval hlavně hokej. Na fotbal a další sporty by se nemělo zapomínat. Můžeme být rádi, že vlastníkem klubu je pan Červenka. Nemusím tak jako v jiných klubech řešit, že by se hráčům opozdila výplata a neměli čím zaplatit telefony, sociální, nájmy. To je velké plus.
