"Určitě je to příjemné, rád bych poděkoval všem novinářům, kteří pro mě hlasovali. Ale asi to stejně zase vyhraje Čechíno," uvedl s úsměvem pětadvacetiletý odchovanec FC Vysočina v narážce na to, že gólman Chelsea Petr Čech vyhrál sedm z předchozích osmi ročníků.
Čech je v této anketě v posledních letech absolutně suverénní. Těší vás, že jste byl hned za ním, tedy druhým nejlepším českým fotbalistou podzimu?
Já to tak neberu. (usmívá se) Spíš to vnímám tak, že podle subjektivních názorů novinářů jsem neměl úplně nejhorší sezonu. Což mě samozřejmě těší. Ale jinak tyto ankety nijak neprožívám.
Jarní útok na svého reprezentačního kolegu tak neplánujete?
To určitě ne. Je před námi ještě půl sezony, tak uvidíme, jak se nám všem bude dařit. Hlavně aby nám to všem šlo dohromady v reprezentaci. Tyto individuální trofeje jsou už spíš takové třešničky na dortu.
V elitní dvacítce se dostalo i na další dva odchovance FC Vysočina: Stanislav Tecl byl třináctý, Matěj Vydra devatenáctý. Hecoval jste je, aby na jaře trochu přidali?
No, oni jsou oba kluci o hodně mladší, než jsem já. Takže jsem je v Jihlavě vůbec nepotkal. Vůbec si je nevybavuji, i když jsem tam prošel od žáků až do chlapů. Ale určitě jsou jejich výsledky dobrou vizitkou jihlavského klubu nebo fotbalu na Vysočině všeobecně.
S Vydrou se potkáváte také v reprezentačním týmu. Ani tam se nenajde čas na to prohodit pár slov o Jihlavě?
Abych pravdu řekl, o Vysočině se už tolik nebavím. Když si to vezmete, je to nějakých pět, šest let, co jsem z Jihlavy odešel. Takže je to už opravdu dávno. A z Jihlavy mám vzpomínky spíš na ty mladší ročníky, kdy jsem hrál se spolužáky. Z nich mi zůstalo spoustu kamarádů. Ale v chlapech, v áčku, jsem byl necelý rok. Jediným kamarádem byl asi Michal Veselý. Ale ten už skončil, takže už v současném týmu nikoho neznám.
Takže dřív než Jihlavu hledáte v tabulce první české ligy Liberec?
Přesně. Protože tam jsem ve chlapech strávil čtyři roky a byla tam super parta. Ono se tomu těžko věří. Ale podle mě Plzeň a Liberec ji měli minulý rok nejlepší. Na tom jsme to měli postavené. Liberecká kabina mi chybí, Slovan mám v srdci.
Jak byste tedy zhodnotil jeho podzim? Coby úřadující mistr asi nemůže být s devátým místem spokojen.
Je určitě škoda, že se Liberec nedokázal udržet v pohárové Evropě. Chybělo k tomu i trošku štěstí. Myslím, že soupeři, se kterými hráli, patřili mezi přijatelné. Neúspěch v pohárech se odrazil také v ligovém ročníku, kde to na podzim nebylo ideální. Ale to se nedá nic dělat. Tým se musí nějak přestavět, aby si to znovu sedlo.
Když mluvíme o Slovanu a pohárech, nemrzí vás, že jste si je s nimi nezahrál?
Nemrzí. Protože věřím, že v Brémách si nějakou evropskou soutěž ještě vyzkouším. Kádr na to máme, bohužel výsledky jsou kolísavé.
A jak jste na severu Německa v Brémách spokojený se životem? Je to město, které vám vyhovuje?
Všechno je v pohodě. Není to sice nějaké extra velké město, ale je v něm vše, co bych k normálnímu životu potřeboval. A pokud chcete něco navíc, tak do Hamburku je to sto kilometrů. Jediné, v čem trošku trpím, jsou kina. Protože tady nedávají moc filmů v původním znění.
V němčině si na ně ještě netroufáte?
Na filmy v němčině nechodím. Německy se učím, když to jde, tak dvakrát v týdnu. Ale na filmy si fakt ještě netroufám. A ani to nemám rád, když se dabují.
Přitom český dabing je považován za jeden z nejlepších na světě...
U mě platí, že pokud je možnost, snažím se na film jít v původním znění.
Četl jsem, že vám v Německu vadí i fakt, že si nemůžete pustit vše, co je k mání na internetu.
Hm, to je taky trošku utrpení. (usmívá se) Máme tady nějakou speciální organizaci, která nepovolí podívat se na osmdesát procent videí na YouTube. Nevím proč, ale mají to tady tak.
Co tedy ve volném čase děláte?
Odpočívám, s přítelkyní zajdeme s naším psem na procházku, koukneme na nějaké filmy, které si koupíme domů. A tak.
Jste známý jako milovník sociálních sítí. Jste přes ně v kontaktu také s fanoušky?
Internet mám rád, trávím u něj hodně času. Čtu články, abych byl v obraze, co se děje ve světě. A baví mě i sociální sítě. Každý den je několikrát kontroluji. A když to má hlavu a patu, tak fanouškům odpovídám. Snažím se s nimi být v kontaktu. Ale nedělám to tak, že bych psal každý nesmysl, že jsem byl obědvat, že máme trénink... To máme každý den. (usmívá se)
Komunikaci s fanoušky po internetu teď v Česku hojně rozšířil Jaromír Jágr. Sledujete ho?
Samozřejmě. Zrovna před pěti minutami jsem četl jeho dnešní příspěvek.
Takže patříte do jeho "hokejové rodiny"?
No, tak nějak. (usmívá se) Jarda tomu propadl, řekl bych, hodně.
Jsou sociální sítě podle vás další cestou, jak komunikovat s příznivci?
Určitě. Ale myslím si, že jen málokdo si může dovolit psát takové věci jako Jarda Jágr. (směje se)
Když mluvíme o Německu, budete zde trávit i vánoční svátky, nebo pojedete domů?
Ne. Nejprve pojedu do Liberce, kde strávím tři dny. Následně se s přítelkyní a ještě jedním párem přesuneme do lázní v Rakousku. A 23. prosince se vrátím právě na Vysočinu, kde s rodiči strávím čtyři pět dní. A pak přes Liberec zpátky do Německa.
Narodil jste se 24. prosince. Nemrzelo vás jako dítě, že narozeniny zůstávaly ve stínu Štědrého dne, a že jste tak dostával třeba i méně dárků?
Když jsem byl dítě, říkal jsem si, že není úplně ideální mít narozeniny právě na Štědrý den. Protože když máte narozeniny, tak by to měl být váš den. Lidi ho berou jinak. Já jsem měl narozeniny na Štědrý den, kdy slaví vlastně všichni. Ale postupem času, jak člověk dospěje, přichází k rozumu a dochází mu, že to není vůbec o dárcích. Ale hlavně o tom strávit čas se svými blízkými. To je nakonec to nejcennější.
