Minulý týden Richard Jukl s napětím očekával, jak se zastupitelé rozhodnou v otázce dalšího pokračování projektu Parku Malšovice, jehož součástí má být nový stadion. A hektické dny ředitel hradeckého fotbalového klubu zakončil ve středu v Pardubicích, kde tým po vítězství 1:0 slavil návrat do 1. ligy.
Ačkoliv to tak pro nezasvěceného laika na první pohled nemuselo vypadat, obě záležitosti spolu víc než souvisely. "Kdyby zastupitelstvo pokračování projektu neschválilo, tak jsme nedostali výjimku se stadionem a tím pádem ani licenci. Takže pro nás tohle bylo stejně důležité jako postup na hřišti," řekl ředitel Jukl.
Ten se povedl hned po roce, v českých podmínkách asi hodně důležitý krok.
Pro nás určitě, zvlášť v naší situaci. Postupem a návratem jsme snad všechny přesvědčili, že do první ligy patříme. A že snad je také jasné, že bez stadionu ligu hrát nemůžeme. I proto pro nás je strašně důležité, že v tomto směru zastupitelstvo jasný signál dalo.
Příští sezonu na něm tedy určitě odehrajete, s jakými podmínkami?
Důležité je, že licenci máme. Musíme udělat nějaké úpravy. Ale o nich víme už zhruba měsíc od chvíle, kdy u nás licenční komise byla. Upravit musíme VIP zónu, zónu pro novináře. Bohužel nebudeme moci mít montovanou tribunu, ty jsou pro nejvyšší soutěž na rozdíl od našeho minulého působení v ní už nepřípustné. V neposlední řadě nevyhověly oba sektory pro kotle. Vypadá, že toho je dost, ale počítali jsme s tím a připravovali jsme se, jak to vyřešíme. Jen jsme čekali, jak dopadneme s postupem.
To bylo také velké drama, o jehož výsledku rozhodlo až několik posledních minut. Jak jste je prožíval?
Pro mě to byly asi nejhorší chvíle, co jsem s fotbalem zažil. Ani předtím jako hráč, a ani potom jako manažer nic takového nepamatuju. Třeba když Marek Plašil na začátku druhého poločasu trefil tyčku, tak už jsem měl pocit, že nám snad opravdu není dáno a že je všechno proti nám.
Ale perných chvil asi bylo víc, jak jste prožil začátek soutěže, kdy jste nevyhrávali?
Souhlasím s tím, že po třetím kole by na nás nevsadil nikdo. Ale na startu řekli, že jdeme kádr pročistit, tuhle cestu jsme si nastavili. Ne každému se asi naše cesta líbila a tehdy se také ukázalo, že ne každý nám přál. Tak jsme jim snad tím konečným výsledkem alespoň trochu zavřeli pusu.
Možná i proto, že jste před tím z ligy sestoupili. Jak bylo těžké přesvědčit partnery, aby vás i dál podporovali?
Tohle bych nikomu nepřál. Vy potřebujete udržet podmínky a teď musíte partnery přesvědčovat, že to ustojíte a budete za rok zpátky, což samozřejmě nevíte. Navíc není příjemné do druhé ligy sestoupit a pak chtít peníze na to, že místo Sparty, Plzně a dalších přijede Vlašim, Vltavín a další. A to není nic proti těmto klubům.
Hodně sestup změnil váš přístup k tomu, jak budete tým budovat?
Vůbec ne, už ve chvíli, kdy jsme hráli o záchranu, bylo jasné, že k tomu přistoupíme. Věděli jsme, že tým budeme přebudovávat ať jsme v první, nebo ve druhé lize. Tím, že jsme ale sestoupili, jsme možná ještě většímu tlaku vystavili trenéry. Okolí bylo netrpělivé. Luboš Prokopec určitě musel poslouchat, že je mladý, že na něco podobného ještě nemá, neměl to jednoduché.
Tým jste měnit chtěli, ale některé odchody asi nebyly příjemné. Jak jste je trenérům vysvětlovali?
To jsme nemuseli, v tomhle postupujeme společně a bylo to téměř ve všech případech jasně dané.
Takže třeba i v případě Harise Harby, který potom v Jihlavě tak zářil?
Jeho odchod mě opravdu mrzel, ale na druhé straně si vzpomeňte na konec minulé sezony, kdy se sestupovalo. Na Harise fanoušci řvali, neměli ho moc rádi, protože góly nedával a do obrany to bylo špatné. A když k tomu přidáte to, že ten hráč otevřeně říká, že tady nechce být, protože je zklamaný, že se sestoupilo, tak to snad ani jinak dopadnout nemohlo.
Co další případy? Třeba na podzim se výborně uvedl Kučera, ale na jaro nezůstal.
Souhlasím, podle mě to byla velká škoda. Předvedl výborný podzim, hodně nám pomohl, byl pracovitý a chtěl tady zůstat. Ale bohužel byl u nás jen na hostování a k dohodě nedošlo. Takže zase vcelku pochopitelné a pro mě zklamáním byl v zimě Honza Šisler.
Ale on smlouvu dodržet chtěl.
My jsme ale už byli domluvení na další smlouvě a pak to z jeho strany bylo trochu jinak a on přišel s tím, že v Hradci Králové prodlužovat nebude. Takže proto to dopadlo tak, jak to dopadlo, my jsme nechtěli hráče, se kterým nemůžeme počítat. Zvlášť ve chvíli, kdy jsme tým přebudovávali. Jeho postoj nám do toho nezapadl, my jsme přece věděli, že v létě odejde.
Teď jste zpátky v nejvyšší soutěži s kádrem, který postup pracně vybudoval. Dostane důvěru i na podzim?
Osa, která tým táhla, ano. Ale k obměně dalších dojde, přece jen rozdíl mezi soutěžemi je patrný a my potřebujeme typy hráčů, kteří budou odolní a vyšší soutěž zvládnou. Chceme být konkurenceschopní.
Kdo to bude?
Tohle je předčasné, o tom se teď ještě mluvit nedá, ale tipy máme a věřím, že je přivedeme.
