Domácímu fotbalu podle Luhového nejvíc škodí způsob, jakým ho řídí asociace. "Právě kvůli jednání a vystupování předních funkcionářů asociace dávám současnému českému fotbalu na školní stupnici čtyřku," uvádí bývalý reprezentant Luhový.
Podle účastníka mistrovství světa v roce 1990 v Itálii je domácí fotbal nutné rozdělit na tři sféry. "Je to klubový fotbal, reprezentace a asociace," poznamenává padesátiletý člen Klubu ligových kanonýrů, který vstřelil v evropských prvoligových soutěžích celkem 142 gólů.
Kdybyste měl jednotlivé fotbalové oblasti oznámkovat, jak by vaše hodnocení dopadlo?
Nejlíp je na tom klubový fotbal, tedy první liga. Z ní se mužstva Plzně a Liberce dostala na evropskou pohárovou scénu a na téhle úspěšnosti nic nemění ani středeční debakl Plzně na Bayernu Mnichov. Poslední dobou se zvedá Sparta, třem současně nejlepším mužstvům zdatně konkurují týmy Teplic a Mladé Boleslavi, které mohou favority o body obírat. Ta ligová kvalita prostě není jen o jednom mužstvu, což je dobře. Takže českému klubovému fotbalu dávám dvě mínus.
Když už jsme u ligy, jak se vám v této fázi soutěže jeví boj o titul?
Sparta tabulku vede a po předchozích upracovaných vítězstvích v posledním zápase s Duklou hrála opravdu vynikající fotbal. Kdyby v takových výkonech pokračovala, tak to k titulu dotáhne. Ale pozor, právě Spartu čeká série tří těžkých zápasů: v Liberci, doma s Teplicemi a v Olomouci. A ani potom žádná procházka, doma s Mladou Boleslaví a podzim končí v Jablonci. Ale upozorňuju, že Sparta musí nutně hledat útočníka, jehož rychlost bude odpovídat rychlosti hry a rychlosti myšlení sparťanských fotbalistů, Lafata už má totiž nejlepší dny viditelně za sebou. Plzeň s Libercem v lize viditelně doplácejí na zápasové zatížení v pohárové Evropě. Kdyby se tato mužstva mohla soustředit jen na ligu jako Sparta, nejspíš by to na špici tabulky vypadalo jinak.
Jak hodnotíte národní mužstvo, tedy reprezentaci?
Nároďák se podruhé za sebou nedostal na mistrovství světa, což je špatné. Jeho úroveň klesala a mou známku výrazně ovlivňuje ta neúspěšná kvalifikace. Dávám tři mínus.
Vedení české fotbalové asociace se vám na dobrou známku nejeví?
Ani náhodou. Tady dávám jednoznačně pětku s vykřičníkem. Nevidím to jako dobré řízení našeho fotbalu, od šéfa Pelty přes místopředsedu Berbra až po Damkovou. Co někteří lidé z výkonného výboru dělají, jak jednají a jak se chovají, to český fotbal jednoduše poškozuje. Ať už jde o to, jak Pelta naložil s Křetínského taškou a jak tenhle případ vzali disciplinárce. Přijde mi poněkud liknavý i postoj k sázkařské aféře, v níž sice zatím nefigurují velké ryby, ale kdoví, možná to k těm hráčským špičkám dojde. U Damkové zase nechápu, že nekomunikuje s novináři, přičemž tenhle její postoj nemůže přinést nic dobrého. Slečna Damková tak jen úspěšně přiživuje nejrůznější spekulace.
Právě přes Damkovou se dostáváme ke kontroverznímu Romanu Berbrovi.
Tenhle místopředseda asociace je podle mě až moc démonizován. Podle médií ovládá sudí, delegáty i kluby. Jenže novináři mají tyhle informace zase jen od předních fotbalových funkcionářů, kteří nechtějí být jmenováni. Což je jen další jev, který k dobré pověsti asociace nepřispívá - pokrytectví. Já osobně si myslím, že Berbr takovou absolutní moc nemá, přestože jeho životní partnerství s Damkovou by to mohlo naznačovat.
Milan Luhový
Když českému fotbalu šéfoval Pavel Mokrý, tehdejší svaz de facto řídil místopředseda Vlastimil Košťál. Dnes se začíná říkat, že místo šéfa asociace Miroslava Pelty řídí český fotbal Berbr s Damkovou. Co si o tom myslíte?
Tak moc do toho zase nevidím, přestože se pravidelně stýkám jak s předními funkcionáři asociace i klubů, tak s hráči. Možná tyhle spekulace vznikají na základě nejasného fungování asociace. V jejím případě jde totiž o velký moloch, o jakousi celonárodní chobotnici, která tvoří neprůhledný propletenec vztahů osob působících ve fotbale i mimo něj. Zájmy členů výkonného výboru jsou roztříštěné mezi reprezentaci a kluby. Je to netransparentní, nikdo se v tom nevyzná. Zkrátka velice živná půda pro spekulace.
Na Berbrovy praktiky si po straně stěžuje hodně lidí z fotbalového hnutí. Jak tomu udělat přítrž?
Úplně jednoduše. Profesionální fotbal, tedy první a druhá liga by se co nejdřív měly úplně osamostatnit. Už je tady Ligová fotbalové asociace a chybí jí udělat ten krok k osamostatnění. Samozřejmě, že by tento subjekt podléhal disciplinárce, komisi rozhodčích a dalším nutným subjektům, ale to by bylo tak všechno, co by měl s asociací společného. Funguje to tak ve Španělsku, Itálii, v Německu a Anglii.
A co osamostatnění Ligové fotbalové asociace brání?
Podle mě je to nejednotnost majitelů klubů. Ligová asociace má své logo, webové stránky, vytváří nové projekty na propagaci fotbalu. Ale pořád mi chybí hlasitá a jasná vyjádření majitelů klubů, že jdou společně a nerozdílně za cílem prosadit úplné osamostatnění. Majitelé klubů by přece neměli být odkázáni na rozhodování osob, které nemají žádný vztah ani odpovědnost vůči jejich majetku. Dnes jsou tito vlastníci klubů v pozici, kdy mohou a ve svém zájmu musí uskutečnit projekt oddělené soutěže. Liga by potom mohla sama obchodovat s reklamními a televizními právy a jistě by si na sebe vydělala. Celá slavná asociace by pak od třetí ligy a níž zůstala Berbrovi a byl by klid.
Vraťme se k neúspěšné kvalifikaci národního mužstva. Bylo to dílem nedostatečné hráčské kvality, nebo spíš vinou trenéra Bílka a realizačního týmu?
Je pravda, že generace Nedvědů a Poborských je v nenávratnu, ale na druhou stranu se trenér Bílek na neúspěchu podepsal výrazně. Od samého nástupu do funkce měl konflikty s médii, soustředil se na boj s nimi místo toho, aby se věnoval co nejlepšímu výběru hráčů. A poslední dobou měl i rozpory s některými reprezentanty.
Kdyby to záleželo na vás, odvolal byste trenéra během kvalifikace?
Nejspíš ne. Ono totiž chybělo málo, stačilo porazit doma Arménii a byli bychom v baráži. Jenže čekejte, že se s Arménií prohraje, když tam jsme tři nula vyhráli.
Co byste řekl na adresu manažera Vladimíra Šmicera, jemuž stejně jako ostatním členům realizačního týmu končí v prosinci smlouva?
V novinách se to prezentovalo tak, že neúspěch v kvalifikaci odnesl vedle trenéra Bílka taky manažer Šmicer. Ale to není pravda, Šmicer není žádným obětním beránkem. I šéf Pelta přece řekl, že v realizačním týmu přijdou další změny, což je po zpackané kvalifikaci zákonité. A k samotnému Šmicerovi bych řekl, že s jeho angažováním do funkce manažera reprezentace to bylo unáhlené. On sám přece neměl zapotřebí vlastně hned poté, co skončil na hřišti, vzít tak důležitou a nejednoduchou funkci, na kterou vůbec nebyl připravený. Například neukočíroval Bílka, když začal bojovat s novináři. Nezakročil rázně, když někteří hráči začali proti Bílkovi reptat. Nebyl prostě tou silnou osobností, jakou manažer musí být. Byl s ostatními spíš kamarád, což se ale hodí spíš pro nějaký piknik a ne pro práci reprezentačního manažera. A že mu nebude prodloužena smlouva? To přece potká v jakékoli sféře každého manažera, který svůj podnik nikam nedovede. Ale vůbec nevidím Šmicera jako člověka, který to odnesl za všechny.
Milan LuhovýNarozen: 1. ledna 1963 |
Je možné, že tuto manažerskou funkci jednou vezme například Petr Čech nebo Pavel Nedvěd?
Brankář Čech ještě chytá, takže o něm bych se teď nebavil. Ale zrovna Nedvěd je typickým případem, jak se na takovou funkci připravovat. Nedávno se ho někdo ptal, jestli by chtěl pracovat u reprezentace, a on odpověděl, že se funkcionařině zatím učí v Juventusu, že se na velkou funkci zatím necítí. Což je podle mě chytrý a logický přístup. Přitom Nedvěd byl na rozdíl od Šmicera vůdcovský typ. A tahle škola, kterou teď Nedvěd absolvuje, právě tomu příjemnému a usměvavému chlapíkovi Šmicerovi zoufale chyběla. Jak říkám, Šmíca na to nebyl připravený. Stejně jako Galásek nebyl připravený na roli Bílkova asistenta, což nejspíš bude tou další změnou v realizačním týmu. Naopak další asistent Pešice a trenér brankářů Stejskal podle mě obstáli.
Nyní se hledá nový reprezentační kouč. Sdílíte to všeobecné nadšení pro plzeňského trenéra Pavla Vrbu?
Chápu, že na Vrbu padla volba úplně logicky. Jenže jde o klubového kouče, který je zvyklý na každodenní práci s mužstvem. A ani u Vrby vám nikdo nedá stoprocentní garanci, že bude v kvalifikaci úspěšný. Navíc Vrba se v necelých padesáti nemusí nikam hrnout, protože reprezentace se nejspíš stejně jednou dočká.
Vrbu však Plzeň jasně odmítla uvolnit, majitel západočeského klubu Paclík trvá na dodržení jeho smlouvy do června 2015. Myslíte, že je vyloučené, aby s koncem ligového podzimu Plzeň trenéra Vrbu přece jen uvolnila?
Já to za vyloučené považuju. Nedovedu si totiž představit, že by ze sebe Paclík udělal takového šaška.
Koho byste tedy na postu nového reprezentačního kouče viděl?
Hledal bych nějakého staršího a zkušeného. Ne z ciziny, protože to by dobrotu nedělalo. Každopádně někoho, kdo by svým vzezřením kdekoho neiritoval tak jako Bílek. Podle mě se při výběru takové osoby musí vzít v úvahu i tohle hledisko. Určitě bych neoslovoval trenéry pod smlouvou, například Šilhavého nebo Lavičku. To by přineslo zase jen konflikty a rozbroje. Abych řekl pravdu, docela mi u mužstva sedí Pešice. Má bohaté trenérské zkušenosti, vyrovnanou povahu, národní mužstvo velice dobře zná, berou ho hráči a jak jsem si ověřil, našel společnou řeč i s novináři. A Jeho zápasy na Maltě a v Bulharsku? Všechna čest, jak citlivě v obou těchto duelech mužstvo poskládal. Jenže pro někoho možná bude Pešice malou rybou. Takže určitě by takového trenéra neměl hledat jenom Pelta, jak všichni jeho poddaní přizvukují.
Jako adresný kritik českého fotbalu jste se před časem odmlčel, ale letos v srpnu jste založil vlastní webové stránky, na nichž dění v domácím i zahraničním fotbalu glosujete. Proč jste se tak rozhodl?
Začalo mi to chybět. Ne snad, že bych chtěl kritizovat za každou cenu, čtenáři se mohou přesvědčit, že taky chválím. Chodím na ligu, stýkám se s významnými lidmi od fotbalu, často se dovídám zajímavé a pozoruhodné věci, o kterých si ale nikde nepřečtu. Tak jsem si řekl, že by nebylo na škodu o tyhle informace se s veřejností podělit.
