Do Prahy si z Monaka odskočil, aby oficiálně otevřel 11. ročník žákovského turnaje Coca-Cola Školský pohár, jehož je už podruhé ambasadorem.
"Když já byl školákem, o podobných turnajích se nám ani nezdálo. Tak jsem rád, že teď můžu být u toho. A už před rokem jsem na turnaji viděl hodně talentovaných žáků. A všem bych vzkázal, že fotbal musí dělat s opravdovou chutí i láskou, jinak to nikam nedotáhnou," poznamenal Koller.
Jak v současné době sportujete vy?
Pořád převažuje fotbal. Létám pomáhat klukům ze Smetanovy Lhoty, kde jsem s fotbalem začínal. Na jaře jsem byl u postupu do jihočeské I. B třídy, teď na podzim jsem zatím nastoupil ve třech zápasech a plánuju ještě dva. Stejně tak na jaře.
A kolik jste dal gólů?
Bohužel ani jeden. Ani v prvním zápase, ve kterém jsme porazili Mirotice 9:1. Ale vyšel jsem naprázdno taky proto, že mě na začátku zápasu píchlo v noze, bolelo to, tak jsem se stáhl do obrany. A v dalším zápase jsem hrál v záloze. Ono se mi totiž hrát spíš vzadu docela zalíbilo. Hlavně proto, že se tam nemusí tak běhat jako v útoku.
A vaše další aktivity?
Chodím válet za staré pány Monaka, hodně hraju tenis a teď se pomalu s devítiletou Hedvikou a čtyřletou Katkou připravujeme na lyžařskou sezonu. Lyžování máme všichni včetně manželky moc rádi. Jo a taky chodím hrát s partou kamarádů a známých hokej.
Ve Školském poháru hrají i děvčata. Ta vaše fotbal nezkoušejí?
Kdepak. Hedvika hraje tenis a malou Katku příští rok přitáhnu k tenisu taky. A přes zimu si užíváme toho lyžování.
V červnu jste říkal, že máte nabídku trénovat v klubové amatérské sekci AS Monaco, za které jste hrával, mladé útočníky od patnácti do devatenácti let.
Nakonec jsem to nevzal, protože se pořád ještě necítím dostatečně silný ve francouzštině. Pořád ji intenzivně dělám, pokroky cítím, ale francouzština nejspíš zůstane mým celoživotním bojem.
Jste nejúspěšnějším reprezentačním střelcem české i československé historie. V jedenadevadesáti zápasech jste vstřelil pětapadesát branek. Jak nesete současnou střeleckou impotenci národního mužstva, které už čtyři zápasy za sebou neskórovalo?
Co k tomu mám říct? Samozřejmě nad tím nejásám, ale zlé časy občas přijdou na každého.
Vidíte v reprezentačním výběru nějakého svého nástupce?
I na tohle se těžko odpovídá. Říká se, že podobným typem hrotového útočníka je Pekhart, ale já myslím, že jsem byl přece jen jiný. Ty poslední zápasy jsem sice neviděl, ale slyšel jsem, že naši útočníci se ani nedostávali do šancí. A to je pak těžké. Takže já nevidím chybu jen v útočnících, ale i ve druhé vlně, z níž je nikdo nedokáže jak se říká udělat.
Zatímco vy jste za sebou špičkové fotbalisty měl.
Samozřejmě, dělali na mě Karel Poborský, Tomáš Rosický, Vláďa Šmicer, Marek Jankulovski a další vynikající hráči.
Navíc v současných měsících národnímu mužstvu chybí i zraněný kapitán Rosický.
No právě. Z té naší bronzové party z Eura v Portugalsku je v týmu společně s Jardou Plašilem posledním mohykánem. A ke všemu se zraní. To už je fakt pech.
Nesvrbí vás někdy v souvislosti s národním mužstvem nohy?
Tak tohle ne. Já už mám tenhle fotbal za sebou, všechno už odnesl čas. Možná tak leda na toho stopera jako ve Smetanově Lhotě, ale počítám, že Tomáš Sivok, Michal Kadlec a Marek Suchý jsou na tom líp.
Věříte, že se reprezentační tým gólově prosadí v pátek proti Maltě?
Tomuhle snad musí věřit každý fanoušek.
Myslíte, že by třeba někdo mohl zopakovat váš kousek z roku 2005, když jste v kvalifikačním utkání s outsiderem Makedonií dal čtyři góly?
Tak to si nemyslím. Znovu připomínám, že i v tehdejším zápase jsem za sebou měl pány fotbalisty. Rosa mi asistoval třikrát a na jednu branku mi přihrál Milan Baroš.
Mimochodem, co říkáte tomu, že právě Baroš se reprezentace v létě vzdal?
Pro náš fotbal to škoda je, ale já se mu nedivím ani v nejmenším. Byl pod hroznou kritikou novinářů i fanoušků, a když na něj naši fandové pískali i na letošním mistrovství Evropy, tak to už na něj asi bylo moc.
Nejspíš vám také ubyl silný soupeř v počtu reprezentačních branek. Baroš jich má na kontě o čtrnáct méně než vy, tedy 41.
Takhle to neberu, ale je fakt, že z dnešních reprezentantů mě někdo bude překonávat těžko. Mám dojem, že nejvíc gólů dal Michal Kadlec, ale těch jeho osm tref mě neznervózňuje. A asi se nemusím bát, ani až se uzdraví Tomáš Rosický, který dal gólů dvacet.
Jak tedy páteční zápas s Maltou tipujete a kolik bodů v obou kvalifikačních utkáních získáme?
S Malťanama se trápili i Italové, ale řekl bych, že vyhrát aspoň dva nula jako oni bychom měli. Bulharsko snad porazíme taky, takže doufám, že k tomu bodu z Dánska si připíšeme dalších šest.
Jistě víte o rodící se korupční kauze. O Křetínského tašce, kterou sparťanský šéf předal šéfovi asociace Peltovi, a od něj šly tyto dokumenty na policii.
Vím o tom z médií a z doslechu, takže hodnotit to nijak nemůžu. Ale každopádně jsem rád, že se do něčeho takového veřejně šťourá. Jen bych rád věřil, že to na té policii nakonec nevyzní do ztracena.