"Počkejte,“ zastaví mě hned v úvodu. "Jaké derby? Jaká Bohemka?“ A je vidět, že i když se usmívá, myslí to vážně.
Takže jste zápas se střížkovskou Bohemkou nebral jako derby?
To ani nejde, vždyť to žádné derby není. My budeme hrát derby třeba se Žižkovem nebo Spartou, i když to letos nehrozí, ale s tímhle klubem určitě ne.
Říkáte s tímhle klubem. Také pro vás nemá jméno, jako pro většinu fanoušků Bohemky z Vršovic?
Já mám jasno, pro mě je to prostě Střížkov. Nechápu, že jim to vadí, když odtamtud pochází.
Co jste říkal atmosféře zápasu?
Abych se přiznal, čekal jsem to divočejší. Ale možná je dobře, že už to nejsou tak vypjatá utkání.
Ani v kabině nebyla znát větší vyhecovanost mezi hráči?
V týmu máme hodně mladých, kteří už ani nevědí, proč se vlastně handrkujeme. Nechtěl jsem to na ně přenášet, radši jsem s tím bojoval ve vlastní hlavě.
Máte s hráči ze Střížkova problém?
Ne, mám tam řadu kamarádů. Dokážu pochopit, že se někde živit musí. Fotbalisté bez mozku už tam naštěstí nehrajou.
