Právě jeho kolegové ze Sport Expressu s informací o spojení Machačkala–Vrba přišli už během Eura. Tenkrát trenér české reprezentace vše popíral. Včera přiznal, že ho se zástupci Machačkaly čekají finální jednání. „Byl by to pro něj velký hazard,“ myslí si Raush, jenž velmi podrobně sleduje i český sport a velmi dobře se v něm orientuje.
Proč by to podle vás byl hazard?
Machačkala je dnes docela slabý klub. V ruské lize se udržela až díky baráži, oproti minulosti nemají moc peněz. Ani moc dobré hráče. Pro cizince je velmi těžké pochopit jejich mentalitu. Vedení vyhlásilo, že budou hledat trenéra, který by odpovídal jejich filozofii.
A ta je?
No právě... Chtějí hrát útočně, držet míč, ale zároveň mluví o tom, že chtějí hrát ze zabezpečené obrany. Myslím, že sehnat trenéra, který by splnil oba tyhle požadavky, je nemožné. (usmívá se) A hlavně je to podle mě nemožné s kádrem, který teď v Machačkale je. Leda by vedení Vrbovi vyměnilo půlku týmu, ale to se mi nezdá pravděpodobné.
Jakou má trenér Vrba v Rusku pověst?
Upřímně? Žádnou. Moc se tady o tom nemluví. Ano, hrál s Plzní Ligu mistrů, v Česku byl úspěšný, ale pro Rusko je nijaký. Vzpomínám, když jednal Petrohrad před lety s trenérem Petrželou. O tom se mluvilo, spekulovalo, zjišťovalo se, kdo to je, jakou má povahu, filozofii. Možná to bylo i tím, že tenkrát ruský fotbal neměl zkušenosti s cizinci, ale když se teď objevil zájem Machačkaly o Vrbu, odbylo se to zprávou a je konec. Nikdo to neřeší, všem je to celkem jedno. Vrba je sice trenér jednoho z účastníků Eura, ale i proto, že jste byli neúspěšní, je to nezajímavé.
Co by na Vrbu v Dagestánu čekalo mimo fotbal?
Nechci nikoho strašit, ale v Dagestánu je nejvíc teroristických útoků, je to nejdivočejší z ruských republik. Zhruba tak jednou měsíčně se tam dělají nějaké operace proti teroristům v různých horských vesničkách. Pořád se tam něco děje. Když měl klub ještě peníze, pronajal si základnu v Moskvě. Do Machačkaly se létalo jen na domácí zápasy. Na to teď finance nejsou, takže jsou v Machačkale pořád. Není to evropská část Ruska, je to tam prostě jiné.
V čem třeba?
V týmu je většina místních. Jsou velmi horkokrevní, a navíc ješitní jako Vrba. Tady může být problém. V Česku má sice Vrba dobré jméno, ale pro Dagestánce není autorita. Není to trenér mistrů Evropy, na Euru propadl. Určitě by se tam pokoušel nastavit své mantinely, ale jako cizinec by mohl narazit. Jeho pozice by mohla být křehká: pokud se hráči sjednotí a nepřijmou ho, nic moc nezmůže. Podle mě si neuvědomuje všechna nebezpečí, která na téhle štaci číhají. Kdyby šel do Kazaně, Rostova, tak bych neřekl ani slovo, ale tohle je pro cizince podle mě jedna z nejhorších variant. Nevidím do toho, ale zdá se mi, že roli hraje i Vrbova uraženost. Na Euru neuspěl, cítí kritiku, která ale z mého pohledu není nijak drtivá. A on se chová trochu jako uražené dítě: Nechcete mě? Tak já odejdu a bude vám ještě hůř.
Z Machačkaly se stáhnul dříve velmi rozhazovačný miliardář Kerimov. Kdo klub financuje?
Kraj a jeho gubernátor. Situace v celém Rusku se po propadu rublu zhoršila, peněz není nikde moc, snad jen s výjimkou Gazpromu. Tyhle jižanské republiky jako je Dagestán žijí z dotací z Moskvy.
Takže by byl Vrba i pod tlakem dagestánských politických vůdců?
Kdyby hrál v polovině tabulky, byl by po minulé sezoně, která končila baráží, asi v pohodě. Jakmile by to ale bylo horší, byl by pod vleklým tlakem. V klubech jako je Machačkala není klasické vedení jako generální manažer a sportovní ředitel. Trenér se zodpovídá přímo gubernátorovi, případně nějakému jeho náměstkovi. Ti přijdou na domácí zápas, a když jsou po něm nespokojení, zavolají si trenéra na kobereček. Nejsou to žádní fotbaloví odborníci. Zeptají se: Dáváme vám peníze, tak proč nevyhráváte? Bývá s nimi těžká řeč. Jsou to jen fanoušci, ale rozhodují.
Podívejte se, jak Vrba 22. června reagoval na dotazy o budoucím angažmá:
