Fotbalový válečník s přezdívkou Rambo znovu vstupuje do liberecké arény.
Útočník Michael Rabušic se U Nisy pokusí restartovat úspěšnou kariéru, která se po jeho odchodu do Verony poněkud zadrhla. „Byl jsem v Itálii rok a půl a moc jsem toho neodehrál. Doufám, že návratem do Liberce pomůžu sobě i Slovanu a budeme všichni spokojení,“ řekl 25letý střelec a bojovník.
S Libercem trénujete už měsíc. Jak jste jednání o své budoucnosti prožíval?
Už to bylo dlouhé. V Itálii mi řekli, že tam do přípravy nenastupuju. Dali mi seznam klubů, které pro mě mají, a finančně by to pro mě bylo určitě zajímavější, ale já řekl, že chci do Liberce. Chci se porvat o poháry jako minule, kdy to byl pro Liberec svátek. Už jsme byli skoro domluvení, pak ale zase vznikly nějaké problémy v Itálii. Bylo to furt dokola a už jsem to chtěl mít za sebou. Jsem rád, že se můj příchod stihl před startem sezony. Dá se říct, že jsem v Liberci začal s novými trenéry, a tak vím, jak asi chtějí hrát a aklimatizace je pro mě jednodušší.
Co rozhodlo o návratu?
Hlavně to, že jdu do známého prostředí. V Liberci jsem doma, oženil jsem se tady, zůstanu tady po kariéře a třeba tu postavím i dům. Mám tady veškeré zázemí, to je obrovská výhoda. Nemusím se adaptovat, jako bych šel někam do ciziny. Jsem rád, že je v Liberci sportovním ředitelem Honza Nezmar. Byli jsme v kontaktu dlouho a jak se naskytla šance na můj návrat, on po ní šel.
Jak hodnotíte své působení v italské Veroně?
Ideální to nebylo. Přišel jsem tam s tím, že se půl roku budu učit. V útoku tam byl Luca Toni a počítalo se, že po půlroce skončí. Bohužel pro mě ale dal snad 18 gólů a prodloužil smlouvu o rok. Takže jsem se stěhoval na hostování. No a teď byl Toni zase nejlepším střelcem Verony, takže přes to nejede vlak. Už jsem se nechtěl potulovat po druhé italské lize. Potřebuju hrát. Když jsem slyšel o Liberci, chtěl jsem jít sem.
S Libercem jste se loni loučil v evropských pohárech a teď se vracíte znovu na prahu pohárů.
Je to hezké, že kluci po neúspěšné sezoně zase vykopali účast v Evropské lize. Jsou před námi předkola a všichni chceme úspěch. Podřídíme tomu všechno.
Budete už moci hrát?
Doufám, že jo. V úterý jsem podepsal v Liberci smlouvu, takže už v neděli bych měl být připraven na start ligy.
Liberec od vašeho odchodu prošel mnoha změnami. Co jim říkáte?
To je fakt. Za mě tady bylo vždycky dvanáct hráčů a teď je to úplně jinak. Sám jsem zvědavý, ale musíme pochválit Honzu Nezmara. Do Liberce přišli noví hráči, další jsou v jednání, takže doufám, že všechno bude ku prospěchu a potáhneme za jeden provaz.
A jak se změnil hráč Michael Rabušic za ten rok a půl v cizině?
Já bych chtěl hrát furt stejně. Jsem spíš týmový hráč a podřídím se mančaftu. Doufám, že tady zase uděláme nějaký úspěch.
V Liberci jste prožil nejhezčí období kariéry. Pokusíte se to zopakovat?
Bylo by to super. Přišli jsme sem tehdy z Brna se Šurym (Šuralem), vybojovali jsme titul, pak třetí místo a prožili jízdu Evropou. Doufám, že šance na postup do Evropy je tady zas a všichni pro to uděláme maximum.
PřestupyJak se mění soupisky jednotlivých mužstev |
Jak vidíte liberecké šance na postup do Evropské ligy?
Řekl bych, že jsou možná i vyšší než před dvěma lety, kdy jsme byli úspěšní. Je to ale hodně o štěstí, přišla řada nových kluků a nebude to jednoduché. Tlak je velký a všichni očekávají, že se nám to zase povede.
Fanoušci si na internetu váš příchod doslova vymodlili. Sledoval jste jejich reakce?
Na diskusní fóra moc nechodím, ale hodně kamarádů na facebooku mi psalo. Většina Liberečáků je ráda, že se vracím. Jen doufám, že budou rádi i po sezoně.
Budete hrát s číslem 7, které dřív nosil sportovní ředitel Nezmar.
Jasně, je to číslo po Nezmičovi. Devatenáctku, se kterou jsem hrál dřív, má Kevin Luckassen, tak mu ji nechám. Kustod říkal, že pro mě má sedmičku ve velikosti L, tak si ji vezmu.
Jak vidíte svoji budoucnost - v Česku, nebo v Itálii?
To je těžko říct. Mám ve Veroně smlouvu ještě na dva roky. Hodně bude záležet na tom, jestli v klubu bude dál působit Luca Toni. Teď jsem podepsal na rok v Liberci. Chci tady znovu nastartovat kariéru a třeba se i porvat o nároďák. Když se bude dařit Slovanu, tak se bude dařit i mně. A o to tady jde.
