Vloni přišel do Liberce z druhé ligy a hned zažil úspěšné tažení Evropskou ligou, při němž tým od Nisy dokázal porazit i francouzský Olympique Marseille.
„Všichni, co jsme vloni Evropu zažili, bychom to chtěli zopakovat. Ale bude strašně těžké se znovu prokousat do základní skupiny,“ říká záložník Zdeněk Folprecht, kterého dnes od 21.05 s Libercem čeká úvodní bitva 3. předkola Evropské ligy na hřišti rakouské Admiry Wacker Mödling.
Jak vzpomínáte na loňské evropské zápasy?
Já před rokem přišel z druholigového Žižkova a najednou jsem hrál v Marseille nebo v Groningenu, kde přišlo dvacet tisíc diváků a my dokázali vyhrát. To jsou zážitky do konce života nejen pro mě ale i pro moje rodiče, kteří jezdili na všechny zápasy. Mám husí kůži, když na to znovu vzpomínám. V týmu je řada hráčů, kteří přišli později a loňské tažení nezažili – Ševčík, Navrátil, Breite nebo Karafiát. Vždycky, když si o Evropě v kabině vyprávíme, oni nám doslova visí na rtech. Je na nich vidět, že by to taky chtěli zažít.
Ale vloni vás Evropou táhli reprezentanti Pavelka a Šural, kteří pak v zimě odešli...
Samozřejmě. Teď bude na nás, kteří jsme do toho vloni spadli jako neplavci do bazénu, abychom jejich roli vzali na sebe. Vloni jsme jen bojovali a vyšlo to. Ale tím se nemůžeme uklidňovat, musíme začít znovu od nuly a nemyslet si, že to přijde samo.
V Liberci se znovu obměnila řada hráčů. Jak vidíte sílu současného týmu?
Řekl bych, že je to na podobné úrovni, jak jsme končili loňský roční. Ale hranice mezi úspěchem a neúspěchem je strašně tenká. Nikde není psáno, že se do hlavní soutěže Evropské ligy letos dostaneme znovu. Celkově si ale myslím, že máme důvod být sebevědomí a že do Evropy můžeme postoupit.
Ale v přípravě jste i vinou nesehranosti hlavně prohrávali. Není to špatné znamení?
Není to tak důležité, ale samozřejmě je to trochu nepříjemné. Ovšem v přípravě je lepší předvádět dobrou hru a třeba smolně prohrát, než hrát špatně a náhodně vyhrát, což je zase lepší v sezoně...
Jak hodnotíte novou sestavu středové řady, jejíž jste součástí?
Tam se toho zas tolik nezměnilo. Uprostřed jsme zůstali já a Radim Breite, na krajích Egon Vůch a Daniel Bartl. Přišli jsme jen o Lindyho Shalu, ale toho slušně nahradil Petr Ševčík a může tam hrát i Honza Navrátil.
Ale nahrávat budete úplně novým útočníkům, protože žádný forvard z loňska v týmu nezůstal...
To je pravda. Ale na to, že jsme v jednu chvíli neměli žádného útočníka, to dopadlo super. Třeba ruský hráč Niki Komličenko je neskutečně gólový a někdy předvede tak geniální věc, jakou u českých útočníků nevidíte. Kdyby chtěl a snažil se, mohl by být na opravdu vysoké úrovni. Doufám, že ho k tomu důležité zápasy vyhecují.
On-lineDuel s Admirou Mödling budeme sledovat v podrobné on-line reportáži. |
A Milan Baroš?
To je obrovské jméno, které nám může pomoct nejen v kabině, ale hlavně na hřišti. Hráli jsme s ním zatím jen jeden zápas a musíme si na sebe zvyknout, ale věřím, že to bude dobré. Ale dobře se jeví i Wesley da Silva, který hrál čtvrtou německou ligu. Je to takový neobroušený diamant, ale za dva roky z něj může být skvělý útočník.
Do kvalifikace Evropské ligy vstupujete na předměstí Vídně proti Admiře Wacker Mödling. Je to těžký soupeř?
Myslím, že rakouská liga je na srovnatelné úrovni s tou naší. Oni byli vloni čtvrtí, my třetí, takže i to je podobné. Viděli jsme hodně jejich zápasů a všichni máme nastudované jejich hráče. Třeba já jsem se zaměřil na tři jejich středové záložníky a vím, jakou nohu mají silnou i jak se v zápasech chovají. Teoreticky jsme připravení skvěle, teď ještě nedělat chyby na hřišti. Ale určitě jsme nic nepodcenili.
Začínáte na hřišti soupeře. Jste rádi?
Minulý rok jsme v před kolech s izraelskou Šmonou i chorvatským Hajdukem začínali vždycky doma - a vyšlo to. Ale celkově souhlasím, že je lepší hrát první zápas venku. Takže z tohoto pohledu to pro nás možná bude výhoda.
