Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ambiciózní rodiče? Za sponzorský dar poděkujeme. A tečka, zní z fotbalu

Augustin Chromý | foto: Luděk Peřina, MAFRA

2 2015
S teenagery se potkával ve škole i na trávníku. Práce s nimi ho baví víc než trénovat v první lize. Béčko Sigmy teď dovedl do druhé ligy. A porazil v přípravě slavné Lazio. Expert na fotbalové talenty Augustin Chromý.

Když mluví o fotbale, rychle poznáte, jak je i po letech s mladými sigmáky do práce zapálený. S B-týmem teď postoupil do druhé ligy, v přípravě porazil slavné Lazio Řím. Trenér a pedagog Augustin Chromý má hlavně co vyprávět. Třeba jak v kabině vysvětloval, že sponzorské peníze tatínků a maminek jsou sice fajn, ale místo na hřišti nezaručí. Aby bylo jasno.

Pane Chromý, kolik let vlastně pracujete pro Sigmu?
Začal jsem v roce 1987, kdy jsem přišel do sportovních tříd.

Většina trenérů má velká ega, chtějí být v lize. Sigmu jste v ní trénoval jen jako záskok jedno utkání. Jak to, že vás to neláká?
Ve mně to nedřímá, spousta lidí se tomu diví. V A-týmu je rozdílná situace v práci s hráči. Mě baví práce s mladými hráči, kteří trénují na 120 procent, odevzdávají všechno, mají ještě velké ideály. Já jim vždycky říkám, že cílem je hrát na Andrově stadionu prvoligový zápas. Věří tomu a jdou za tím. Navíc v Sigmě je výchova talentů dlouhodobě podporovaná, protože z toho žijeme a žili jsme. To je ideální stav. Do prvoligového fotbalu už přichází spousta jiných faktorů. V A-týmu je rvačka o každý bod, je tam mnohem složitější s hráči zkoušet a trénovat nové moderní prvky. Navíc se ne vždy daří třicetileté hráče motivovat k tomu, aby něco změnili v tréninku, protože už jste desátý trenér, který jim říká něco nového, a leckdy to dopadlo špatně. Mají svoje negativní zkušenosti nebo to chtějí odtrénovat a jít na kávu. Já, když teď skončil s béčkem trénink, hráče musím vyhnat ze hřiště, aby byli správně nažhavení na start. V tom je radost práce, která mě obohacuje a znamená pro mě víc než pomyslná sláva a peníze.

S mladíky máte zase jiná úskalí, řešíte s nimi prospěch ve škole...
Ale já měl zase výhodu, že jsem se ve školním prostředí pohyboval. Přestože jsem učil i na gymnáziu a vysoké škole, tak jsem nikdy nebyl žádný hodňouš. Znám to i z druhé strany. Umím si je pohlídat. S výjimkou jednoho hráče, který doteď nemá školu dostudovanou. Narazil jsem na jeho vysvědčení, je zajímavé. Mohl bych vám ho někdy ukázat, pokud by souhlasil. Je to talentovaný fotbalista, mám ho rád. Trenéři hráče tlačí, aby odmaturovali, ale tenkrát za mnou přišli rodiče, ať už ho se školou nechám, protože to stejně nikdy dělat nebude a je z toho úplně vyřízený. Musíte je hlídat, v adolescenci zkouší různé věci. V tom to není lehké, ale protože jsou mladí, tak se dají tvarovat.

Trenér Augustin Chromý udílí pokyny olomouckým fotbalistům.

Trenér Augustin Chromý udílí pokyny olomouckým fotbalistům.

Hokej řeší problém s ambiciózními rodiči, kteří své ratolesti protlačují do sestavy i úplatky. Má takový problém fotbal? Přišel za vámi movitý rodič s tím, aby jeho kluk hrál prostě víc?
Můžu mluvit za sebe: určitě ne! A to jsem dělal předsedu trenérské rady, šéfa SCM. Sponzoring samozřejmě existuje, ale na bázi normálního daru, kdy rodič sepíše smlouvu. Třeba v dorostu, kdy nebyly peníze na to, abychom jeli do Teplic na dva dny s přespáním, jsem hráčům rozdal darovací smlouvy a řekl: Podívejte se, když tam pojedeme v den utkání, budete muset vstávat brzo. Opakuji tady přede všema, kluci, jestliže tvůj táta dá peníze, má deset tisíc na to, aby nám zaplatil jeden nocleh v Teplicích, neznamená to, že ty tam pojedeš a budeš hrát. To vůbec ne. Jenom všichni jako tým řekneme: Děkujeme za to. Ty přece nemůžeš za to, že tvému tátovi se daří a podniká a jiný táta bere dvanáct tisíc za měsíc. Navíc ten, co podniká, na tom může být za dva měsíce tak, že nebudeš mít ani na kopačky. Takhle to rozdělovat nemůžeme. Říkám to tady přede všemi, abyste věděli, že žádný rozdíl mezi vámi dělat nebudu.

Stačilo říct si jasná pravidla?
Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by tohle nastalo. Vím, že třeba rodiče Pavlu Tökölymu, trenérovi žáků, někdy vyčítají, že se s nimi nebaví. Ale já na to říkám, že si trenér nemůže pouštět rodiče moc k tělu, protože by třeba chtěli ovlivnit tyto věci. I ambiciózní maminky. V Ajaxu Amsterdam zavedli, že kvůli movitým tatínkům a šikovným maminkám, kteří chtěli pro svého synka vydobýt lepší postavení v týmu, mají rodiče zákaz jít přes bránu stadionu. Takže teď rodičům říkám: Buďte rádi, že vám zvedl telefon, protože na Ajaxu by se s vámi nebavil vůbec. Tohle je velice těžká práce v mládeži. Už ji nedělám, tak jsem si oddechl, protože ukočírovat tyhle věci není snadné. Třeba mému asistentovi zavolá tatínek a ptá se, proč jeho kluk nehraje. Protože je to fotbal, může hrát jedenáct lidí, až na to bude mít, bude hrát a tečka. Nebavíte se. To nejde. Nesmíte to pouštět dál.

Sigma má a měla mládežnické trenéry vyhlášené, dokonce tak, že je kluby začaly přetahovat a oni odcházeli jinam. Je to problém?
Myslím, že to není problém. Dlouhodobě pracujeme se studenty FTK a tím, že dělám A-licenci i profilicenci, jsem u zkoušek, mám kontakt s většinou trenérů na Moravě. Takže trenéři přirozeně přijdou, někteří se uplatní, někteří se neuplatní. Je to vizitka a vyznamenání našeho klubu, když si třeba Slovácko udělá šéftrenéra žáků ze Zdeňka Botka, který dělal mně nebo Zdeňku Psotkovi asistenta v dorostu. Baník s tím měl jednu dobu problém, protože mu naráz odešli Pavel Vrba s Pavlem Malurou a najednou se udělala v systému výchovy díra. To je fotbal. Jako když plyne řeka.

Fotogalerie

Jdete do druhé ligy s nadšením, nebo obavami?
Do sezony jdeme každopádně se vztyčenou hlavou. Skončili jsme trénink a ptal jsem se hráčů, zdali se těší na druhou ligu. Bylo mi řečeno, že se těší hodně. To jsem rád. Hráči si tu soutěž zaslouží, protože si ji vykopali vítězstvím v MSFL a kádr není příliš změněný. Těším se a uvidíme, co to přinese.

Máte velmi mladý tým. Obstojí?
Druhá nejvyšší soutěž má svá úskalí. Viděli jsme náš A-tým hlavně v úvodu podzimu, taky se s tím musel vypořádat. Já před lety naše béčko ve druhé lize vedl. Jdeme tam s cílem, aby si kluci zvykli na náročnější způsob hry, taktičtěji vedený. Umíme hrát fotbal, ale ve druhé lize je někdy až na druhém místě, na prvním je výsledek. Hráči tam chodí do zaměstnání a hrají o každý bod. Tyto zkušenosti hráčům pomůžou. Ročníky ´93, ´94 a ´95 jsou velice talentované, a pokud to doplníme třemi staršími hráči, tak se ve druhé lize ukáže, kdo má na to, aby se ještě zlepšoval směrem k A-týmu. Prvořadý cíl je udržet se v soutěži a vychovat hráče pro první tým. Pokud předvedou hráči kvalitní výkony, budou se do první ligy dostávat snadněji, než kdyby hráli MSFL, protože ty soutěže jsou ještě pořád od sebe hodně vzdáleny. Je to výzva pro mě, hráče i celý tým.

Když béčko Sigmy ze druhé ligy sestoupilo, v klubu zněly názory, že to vlastně zase tak nevadí, protože MSFL je pro vývoj mladého hráče ideální. A teď?
Tenkrát to trénoval Jirka Balcárek a tři kola před koncem jsme řešili, za jakou cenu budeme chtít soutěž udržet. Zda stáhnout hráče z první ligy z dovolené, aby se poslední tři kola uhrála. Tehdy jsme se s vedením domluvili, že to necháme svému osudu, že pro ročníky, které následují, bude lepší, když se bude hrát třetí liga. Teď nastala taková situace, že hráči ukázali sílu, která je tak velká, že jsou schopni druhou ligu hrát. Ve fotbale nelze stanovovat dlouhodobé koncepce, musíte reagovat na situaci, která může být každý rok jiná. Tehdy si hráči mistrovského dorosteneckého ročníku ´83 - jako bratři Hubníkové, Schulmeisterové, Vepřek, Hudec, Rýdel či Škerle - prošli druhou ligou, a když pak byli ve správný moment zařazeni do A-týmu, přineslo nám to silný celek v lize. Tato situace přirozeným vývojem nastala znovu. Dřív bylo na Moravě hodně celků, které se o naše hráče praly, dnes je situace jiná. Týmy raději sázejí na svého talentovaného hráče, pokud ho mají, než aby ho pro Sigmu vychovávaly na hostování. Fotbal se stal byznysem a nejvíc se prodávají mladí, takže jde o to, dát je zavčas do velkého fotbalu. Ale v první lize je těžké, aby se prosazovali hned. To jsme si vyzkoušeli, jeden ročník to nezvládl. Věříme, že teď mají kvalitu, že poslední skok zvládnou.

Sigma Olomouc B

Soupiska

Brankáři: Štěpán Spurný, Jakub Hora
Obránci: Jan Štěrba, Ondřej Ševčík, Václav Jemelka, Matěj Hýbl, Jiří Texl
Záložníci: Filip Richter, Lukáš Kalvach, Jakub Vichta, Jakub Habusta, Jan Hladík
Útočníci: Marek Schmidt, Lukáš Buchvaldek, Jakub Rolinc, Jakub Yunis, Adam Varadi
Trenér: Augustin Chromý, asistent: Jan Krajčovič, trenér brankářů a masér: Jiří Vít

Přišli: Jakub Habusta (konec hostování Opava), Matěj Hýbl (konec hostování Kolín), Lukáš Buchvaldek, Jakub Rolinc (oba z áčka), Adam Varadi (konec hostování Č. Budějovice)
Odešli: Petr Vavřík, Adam Ševčík (oba konec smlouvy), Jan Kotouč (hostování HFK Olomouc), Martin Bzirský (hostování Mohelnice), Dominik Fišer (konec hostování Opava)

Jak moc se budou kádry A-týmu a B-týmu v sezoně prolínat?
Záleží na komunikaci s trenérem A-týmu. Béčko je vždycky na to, aby se v něm rozehrávali hráči z áčka, aby se v něm třeba zkoušeli hráči ze zahraničí. Máme schůzky s trenérem Kalvodou a sportovním manažerem, panem Minářem, na které si řekneme, kteří hráči o víkendu kam půjdou hrát. Někdy je to docela dlouhá debata. Není jednoduché zasáhnout do týmu, dát tam hráče tak, aby mužstvo hrálo jako celek. Pokud tam dáte šest hráčů z A-týmu, tak je to jiné mužstvo. S Laziem Řím jsme si podrželi mladší kádr s výjimkou brankáře a pak jsme hráli v týdnu, do utkání přišli náhradníci z áčka a nesourodost se projevila tak, že fotbal byl odlišný. Ne že by ti hráči byli horší, ale jeden trénink před utkáním je těžké to poskládat, aby tým šlapal jako jeden. Dneska je fotbal velmi organizovaná hra. Chce to citlivost.

Chytat bude trojka áčka Blaha?
Začne Blaha a dál se uvidí.

Jste spokojený s tím, jak se Sigmě daří zabudovávat odchovance do prvního týmu?
Sigma byla poslední dobou hodně kritizovaná, tak jak se jednu dobu vynášela do nebes. Ale já na to říkám: Vemte si kádr A-týmu, kolik je tam odchovanců. Vemte si béčko, které postoupilo. To je asi odpověď. Těžko to půjde líp. Přichází zase vlna velmi silné generace a já věřím, že to kluci zvládnou tak, že se to projeví v áčku, že bude velký tlak na místa, že se musí prosadit.

Kdo z vašich mladíků vyčnívá?
Tým je vyvážený, jsou vedle sebe technické typy a buldoci. S Laziem či Znojmem nikdo nevyčníval, musí hrát všichni. Pokud z toho dva vypadnou, nikoho neporazíte.

Umístění není u B-týmu prvotní, ale kde byste tým rád viděl?
Chtěli bychom hrát tak, abychom neměli starost o záchranu, už proto, abychom mohli vyzkoušet všech šestnáct hráčů. V tříbodovém systému je to tak, že prvních pět hraje o postup, zbytek o záchranu. Chci být pokorný. Vím o síle soupeřů. Sám říkám, že je to pro nás hozená rukavice. Prognózy nemám rád.

Je těžké zůstat pokorný, když před startem druholigové sezony porazíte hvězdné Lazio?
Nemám rád takové ty řeči: z hrušky dolů, oni nehráli naplno, je to příprava a tak dál. V přípravě jsme si naplánovali těžké soupeře, vynechali jsme Přerov, Mohelnici, všechno byly těžké zápasy. Zápas s Laziem byl obrovsky důležitý z toho důvodu, že by měl hráčům dodat sebevědomí. Nejde ani o to, že jsme porazili Lazio a udělali výborný výsledek, ale abychom si z toho vzali cestu, jak jsme k výsledku došli.

A ta cesta byla jaká?
Talentovaní hráči většinou nejsou ochotní hrát agresivní obrannou fázi na hraně sebeobětování, s těžším soupeřem si všichni uvědomili, že tak musí hrát. S Laziem do toho i naši velmi talentovaní hráči dali vše a přineslo to výsledek i se super soupeřem. Hráčům jsem říkal: To je správná cesta, která nás může dovést k výsledkům, v opačném případě to nepůjde. Výsledek bych nepřeceňoval, ale je důležité mít pokoru, o které se ve fotbale hodně mluví, ale málokdo ji má. Hlavně obecně v hlavách českých hráčů není. Dělal jsem reprezentaci a viděl, jak dokážou hrát Norové, Fini, Švédi nebo Poláci, kteří nemají kvalitu, ale jsou válečníci. My se snažíme hrát tak, aby nás to bavilo, a když bránit, tak aby to nebolelo.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze