Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rosický se nezastaví: zápas, odlet do Prahy, narozeniny a reprezentace

Tomáš Rosický při kvalifikačním zápasu se San Marinem. (9. září 2009) | foto: Michal Šula, MF DNES

5 2009
Fotbalista Tomáš Rosický nechyběl ani v jednom z posledních šesti zápasů Arsenalu. A už s trenérem Arsenem Wengerem probíral prodloužení smlouvy.

"Ale není to zase tak úplně aktuální," říká Rosický. "Sice jsme se o tom s trenérem bavili, ale není to ve fázi, že bychom o smlouvě vyjednávali."

Rosický v neděli večer dorazil do Prahy, aby se od pondělí s národním mužstvem připravoval na závěrečné zápasy kvalifikace o postup na mistrovství světa.

"V neděli odpoledne jsme hráli, po zápase s Blackburnem jsem musel rychle na letadlo a domů jsem dorazil někdy po desáté večer," líčil.

A co vaše nedělní devětadvacátiny?
Jo, zaregistroval jsem je.

Oslava nebyla?
Něco malého doma, ale tomu se nedá říkat ani oslava. Není čas, hrajeme každé tři dny.

Ale nová smlouva v Arsenalu by byla hezký dárek. Neříkejte, že ne?
Uvidíme, jak se to bude v dalších dnech, týdnech a měsících vyvíjet.

Klub nejspíš čeká, jestli vám vydrží zdraví. Je to tak?
To je jasné a logické. Pokud mě chtít Arsenal nebude, tak si myslím, že nebudu mít problém sehnat práci jinde, ať to zní ode mě jakkoli sebevědomě. Pro mě je důležité, abych vydržel zdravý. Víc bych to nechtěl rozebírat.

A zdravotně jste na tom jak? Začal jste hrát po devatenácti měsících, v nichž jste marodil s podkolenní šlachou.
Řeknu to takhle, jsem na správné cestě. Trenér mě postupně zatěžuje, kolem sedmdesáté minuty mě stahuje. Byl jsem už ve fázi, kdy jsem potřeboval hrát zápasy, protože natrénováno jsme měl hodně. V přípravě jsem měsíc trénoval dvakrát denně. Ale jak jsem nastoupil do zápasu, v poločase jsem toho měl dost.

Naposled v neděli proti Blackburnu jste odehrál 69 minut.
Ale necítil jsem se vyčerpaný, mohl bych hrát dál. Záleží, jak budou reagovat svaly, ale s fyzičkou problémy nemám.

Teď vás čekají kvalifikační utkání proti Polsku a Severními Irsku. Vydržel byste na hřišti v obou utkáních devadesát minut.
Ještě jsem si to nezkusil, takže těžko říct. I po těch sedmdesáti minutách se cítím dobře. ale nevím, co by se mnou celý zápas udělal.

Oba potřebujete vyhrát, abyste měli šanci alespoň na baráž.
Šance je, jen musíme doufat, že Slovinci ztratí na Slovensku. Hlavně musíme zvládnout naše zápasy. Nejhorší by bylo, kdyby Slovinci ztratili a my Polsko neporazili. To se nesmí stát.

Poláci mají problémy, odvolali trenéra a dali šanci mladým hráčům. Může se projevit, že v Praze už nebudou hrát o nic?
Bavil jsem se o tom s naším brankářem Fabianskim z Arsenalu. Musí být znát, že nehrají o nic a my o všechno. Motivace a nadšení musí být u nás vidět.

Věříte Slovákům jejich slova o pomoci Čechům?
Když vyhrají, tak se jim postup na mistrovství světa bude slavit líp než po remíze, která jim stačí. Ale na druhou stranu jim náš osud může být úplně ukradený, budou se soustředit jen na sebe. My můžeme jen doufat a porazit Poláky.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze