"Připadalo mi, že jsou kluci čím dál nervóznější. Přitom neměli proč. Na tenhle okamžik mi zbudou špatné vzpomínky. Byl to blbý zápas s ještě blbějším výsledkem," pravil český kapitán, který na turnaji nemohl hrát kvůli operované šlaše pod kolenem.
Dokážete si vysvětlit, proč mužstvo v posledních patnácti minutách ztratí vedení 2:0?
Nevím, nechápu. Jako by se kluci báli o výsledek. Je přece jedno, jestli vedeš 3:0 nebo 2:0, to se prostě musí uhrát, ukopat, umlátit. A my přitom přestali hrát. Ještě nikdy jsem neviděl, aby někdo ztratil takhle vyhraný zápas. Zvlášť na tak velkém turnaji.
Z lavičky to muselo bolet ještě víc, že?
Bylo to horší než na hřišti, člověk trpí, když nemůže pomoct.
Nejen Vladimír Šmicer, váš bývalý spoluhráč, tvrdil, že být na hřišti Rosický, tak by se to nestalo. Mužstvu chyběl pravý vůdce.
Kdyby, kdyby... Strašně rád bych na hřišti byl, ale jsou to jen kdyby. Už se nikdy nedozvíme, jak by to dopadlo, kdybych tam hrál já.
Po nedělní porážce u mužstva skončil trenér Brückner, také kanonýr Koller nebo záložník Galásek. Má reprezentace na to, aby navázala na sladké roky z posledního období?
Hm... To si netroufne říct nikdo, ani já ne. Uvidíme, jaký trenér přijde po Brücknerovi, jaké hráče si bude vybírat. Tým se určitě omladí. Ti kluci budou muset rychle ukázat, jestli na to mají, nebo ne.
Takže nedokážete odhadnout, kam kráčí národní tým?
Těžko říct. Ale hned kvalifikace o mistrovství světa je pro nás velká výzva. Hlavně začátek je hodně důležitý. Dejte nám dva tři zápasy a uvidíte, jak na tom jsme.
Mimochodem, vy u začátku kvalifikace budete? Ještě pořád chodíte o berlích.
Jestli stihnu kvalifikaci? To se neví.
Kdy vůbec naskočíte na hřiště?
Zrovna je to pátý týden po operaci a doktoři tvrdí, že všechno probíhá, jak má. Po šestém týdnu bych měl odhodit berle a ortézu a začnu se pomalu připravovat. Ale nikdo neví, jak dlouho to bude trvat, jestli stihnu začátek sezony.
