Jihlava vám nabízela nový kontrakt, co rozhodlo pro Olomouc?
Je přeci jen trochu dál jak v zázemí, ve stadionu, v divácích. Jihlava se na tuhle cestu dává a bude pro ni důležité, aby se v lize stabilizovala a postupem času toto všechno vylepšovat.
Zlákaly vás do Olomouce i evropské poháry?
Určitě mě lákají. Je to pro mě trochu taková nostalgie, protože přesně před 20 lety jsem přišel do Sigmy jako hráč a taky se dostala do poháru UEFA a postoupili jsme až do třetího kola. Byl bych rád, kdyby se mi něco podobného povedlo i jako trenérovi.
Roman PivarníkNarozen: 17. 2. 1967 Hráčská kariéra: VSS Košice, Dukla Tábor, ČH Bratislava, Banská Bystrica (1988), Dukla Praha (1988 1992), Sigma Olomouc (1992–1994), Rapid Vídeň (1994–1997), Gerasdorf (1997–1998), Bnei Yehuda Tel Aviv (1998–1999), Carl-Zeiss Jena (1999–2000). Trenérská kariéra: HFK Olomouc (2. liga, 2000–2002), Jihlava (2. liga, 2002–2003), Al Qadisiya Al Khobar (Saúdská Arábie, 2003–2004), Kroměříž (2. liga, 2005), Rapid Vídeň (asistent trenéra, 2005–2006), Tatran Prešov (2007–2010), Dunajská Streda (2011), Jihlava (2011–2012). Úspěchy: Jako hráč vítěz Československého poháru s Duklou Praha, mistr v rakouské lize s Rapidem Vídeň a vítěz rakouského poháru. Jako trenér postup do Corgoň ligy s Prešovem, postup do Gambrinus ligy s Jihlavou. |
Vaši už bývalí svěřenci vás po postupu vyhazovali nad hlavy jako gesto díku. Krásnější loučení s Jihlavou jste si nemohl přát.
Bylo to výborné, ale vím, že člověku to dojde až postupem času. Navíc je to krásnější i z toho důvodu, že postup se v Jihlavě rodil těžko. Pět let se snažila postoupit a lidé byli z toho skleslí a negativní. Nepřispělo jim ani zahájení sezony, ale pak už jsme se nastartovali a vše bylo konstantní. Na podzim jsme získali 30 bodů. Jaro se nám vydařilo, získali jsme ze 13 zápasů 25 bodů a to nás dostalo do ligy.
Kdy jste začal věřit v postup?
Já jsem tomu věřil celý týden před zápasem s Třincem, ale člověk je opatrný, protože jsou zápasy, ve kterých se může stát cokoliv. Bylo na nás trochu vidět, že jsme byli nervózní, ale šli jsme za vítězstvím. Ovšem když jsme pak dali druhý gól, tak jsem věděl, že bychom měli utkání dotáhnout do vítězného konce.
Byl nějaký moment, kdy jste se obával, jestli se vám to povede?
Nejsem moc člověk, který se obává, ale je pravda, že na začátku podzimu, kdy se nedařilo, tak jiný trenér by to asi těžko ustál. Ovšem pan Vaculík a představenstvo klubu znali mojí práci, a díky tomu jsem to ustál. Pak se to naštěstí zvedlo a povedlo se nám to, co jsme si vytyčili.
Hráči vyhlásili zákaz holení a už jste všichni pěkně zarostlí. Kdy jste shodil porost z tváře?
Až v neděli, protože v sobotu jsme slavili s mužstvem.
A kdy jste oznámil hráčům, že odcházíte?
Mužstvu jsem to oznámil až po zápase, protože jsem chtěl, abychom se všichni koncentrovali na Jihlavu a na sobotní zápas. Jsme všichni sice profíci, ale Sigma mi vyšla v tomto vstříc. Jsem s ní domluvený tak, že jelikož jsme už postup zpečetili, tak od pondělka mohu začít pracovat pro obě strany a pak se věnovat Sigmě.
Jak budete vzpomínat na rok v Jihlavě?
Budu na něj vzpomínat velmi dobře. Velmi si vážím rodiny Vaculíkových, která pro fotbal žije a zabezpečuje klub. Jsem rád, že jsem jim dokázal splnit jejich sen a cíl.
Pro vás to není první postup, tak kam budete ten jihlavský řadit?
Není to první postup, ale je těžší, protože ten s Prešovem byl lehčí v tom, že jsem uhráli 22 bodů a už jsme slavili šest kol před koncem. Takže cesta byla lehčí. A tento rok to bylo hodně náročné, protože druhá liga byla strašně vyrovnaná.
