Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rok a půl bez gólu. Teď se Kaloudova pověstná rána zase ujala

29 2009
Roztáhl ruce a kroužil po hřišti. Vzápětí v euforii ukazoval na rudém dresu na klubový znak. Poté už v klidu si vychutnal, jak dvanáct tisíc fanoušků sborově vykřiklo jeho příjmení. Fotbalista Luboš Kalouda se ve Spartě parádně představil.

Byly čtyři minuty do konce úvodního utkání 3. předkola Ligy mistrů, když dvaadvacetiletý záložník krásnou střelou z hranice pokutového území zvýšil proti Panathinaikosu Atény na 3:1. Tak i zápas skončil.

"Nádhera," líčil, když bylo po boji. Po nádherném boji.

Kalouda v 86. minutě převzal přihrávku od spoluhráče Wilfrieda, vyhnul se obránci a ač mohl přihrávat do výhodnější pozice Žofčákovi, tvrdě vypálil. Míč se odrazil od tyče do sítě.

Po gólu běžel k rohovému praporku, pak na něj radostí naskákali spoluhráči. Když oslavy góly skončily a soupeř se chystal rozehrát, hlasatel na stadionu oznámil: Třetí gól Sparty dal hráč číslo devatenáct Luboš.... A celý stadion vykřikl: Kalouda.

Co ještě Kalouda řekl:

O své roli náhradníka
"Když jsem šel na hřiště, tak trenér mi říkal, ať hraju hlavně zodpovědně dozadu, ať nedostaneme gól, ať udržíme aspoň dva jedna. Ale taky mi zdůraznil, ať se tlačím dopředu a něco zkusím. Díky bohu, že to vyšlo. Jsem strašně šťastný."

O nervózním závěru
"Bylo to vyhrocené, nakopávali míče před branku. Naše obrana musela zvládnout jeden souboj za druhým. Je neskutečný, co uhrála."

O neuznaném gólu Panathinaikosu
"Ten ani uznaný být nemohl. Chystali se zahrávat roh, ale ještě předtím rozhodčí hru přerušil, zapískal. Stál jsem kousek vedle něj, tak jsem to jasně slyšel. Ten hráč, co se připravoval k rozehrání, to asi nezaregistroval."

Přitom se před sparťanským publikem ukázal poprvé v životě. Za Spartu odehrál druhý soutěžní zápas. K třinácti minutám v páteční lize v Teplicích přidal proti Panathinaikosu dalších čtrnáct. 

"Šel jsem na hřiště zrovna v době, kdy oni snížili a zvedli se. Bylo to pro nás těžké, pak i pro mě. Přišel jsem, hned jsem fauloval, pak mě obehráli a ještě jsem si při jedné akci nerozuměl se spoluhráčem. Začátek nic moc. Říkal jsem si, že to musím napravit, že takhle to nejde."

A pak dal důležitý gól. "Je přece jen rozdíl vyhrát v pohárech dva jedna nebo tři jedna," zdůraznil.

"Každý gól je pro mě důležitý," přemítal. "Ale hlavně vždycky se tím zúročí práce celého mužstva. Není to jen moje zásluha. Třeba dneska mi ho připravil Bony Wilfried."

Byla to povedená střela ze střední vzdálenosti. To jsou typické Kaloudovy góly. "Byl jsem sám na vápně, nikdo proti mě nešel, to pak většinou střílím."

Možná právě podobné trefy, kterou završil překvapivé vítězství nad Panathinaikosem, mu před rokem a půl vynesly lukrativní angažmá v CSKA Moskva. Do Ruska přestoupil z Brna jako objev ligy a jeden ze strůjců stříbrné medaile z mistrovství světa dvacetiletých v Kanadě. Jenže v Moskvě neprorazil, i kvůli zranění téměř vůbec nehrál a v létě rád vzal hostování ve Spartě.

"Když nepočítám béčko CSKA, tak poslední gól jsem tam ještě v Brně," vzpomínal. Bylo to 9. prosince 2007 v utkání proti Žižkovu. O čtrnáct dní dřív skóroval dvakrát proti Spartě. Teď střílí za ní.

Ale až za týden v odvetě v Aténách se ukáže, jakou cenu měl jeho úterní gól z Letné. Spartě k postupu do 4. předkola stačí jakákoli porážka o gól. "Nejdřív se musíme připravit na páteční ligu s Bohemkou. A až pak můžeme myslet na odvetu v Řecku," upozornil.







Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze