"Až si před zápasem podáme ruku, bude to pro mě speciální chvíle. Pak z nás ale budou soupeři, a když bude potřeba Kevina nakopnout, půjde k zemi," slíbil jedenadvacetiletý Jerome.
Radost fotbalové rodiny kalí vraždaPřipomíná to příběh o Klapzubově jedenáctce, jen je v něm jeden hodně tragický moment. Kromě Jerryho, Wilsona a Johnyho totiž mohli za Honduras na šampionátu hrát ještě dva bratři Palaciosové. Ten nejstarší, Milton, se nedostal do nominace, ten nejmladší a nejtalentovanější, Edwin, už nežije. "Vím, že je teď nahoře a dívá se na nás," řekl v neděli útočník Jerry Palacios. "Je to náš anděl, dává nám sílu. Když jsme na dně, vzpomeneme si, že je s námi." Jsou to tři roky, co do rodinné vily vrazili ozbrojení lupiči, svázali rodiče a unesli tehdy šestnáctiletého Edwina, jenž už tenkrát jezdíval s reprezentací do 23 let. O pár hodin později zavolali a požadovali výkupné půl milionu dolarů. Rodina neváhala, únoscům částku poslala, přesto už nikdy Edwina neviděla. Čekání trvalo téměř dva roky, než policie našla jeho ostatky. Později se k činu přihlásila jedna z mafiánských organizací. "V našich myslích zůstane napořád. Cokoliv děláme, věnujeme jen a jen jemu," řekl Wilson Palacios, záložník Tottenhamu. "Teď na nás musí být ohromně hrdý." Bratrská trojice se totiž dosud nikdy na jednom šampionátu neukázala. |
Přitom ještě před třemi lety oba snili, že si v Jihoafrické republice zahrají spolu za jeden tým. Dnes třiadvacetiletý záložník Kevin-Prince totiž pravidelně nastupoval v mládežnických reprezentacích Německa, a byť mu přicházely nabídky z Ghany, odkud pochází otec, odmítal je.
Jenže v červnu 2007 se pohádal na soustředění jedenadvacítky a rozhodl se k reprezentačnímu přestupu. "Bavilo mě hrát za Německo, dlouho jsem se držel snu, že se s Jeromem potkáme v jednom týmu, ale už jsem necítil, že bych mohl dostat šanci," vysvětloval.
A tak trochu čekal, že s ním půjde i mladší bratr. Jenže ten řekl: "Mám rád ghanskou hudbu, protože mi dodává energii. Mám ghanské přátele, ale vždy jsem toužil hrát jen a jen za Německo."
Už před těmi třemi lety byl Kevin možná pro Němce zrádce. Dnes ale na něj bude hon. Však i trenér Ghany Milovan Rajevac tvrdí: "Půjdou po něm, ale musí si za každé situace zachovat chladnou hlavu."
Nejde o to, že se vykašlal na Německo – tenhle chlapík totiž v květnu při finále anglického FA Cupu zranil německého kapitána Ballacka, jenž o šampionát přišel. A tomu Němci neodpustí. Dokonce ani bratr.
Jerome totiž o Kevinovi, jenž má na těle třináct tetování (o devět víc než bratr) a vždycky měl nálepku zlého muže, do novin prohlásil: "Hrůza! Měl dostat červenou."
Jenže tohle se Kevina dotklo, hned volal bratrovi, po telefonu se porafali: "Každý máme svou rodinu. Půjdeme svou cestou." Jerome pak jen odpověděl: "Teď už je mi úplně jedno, co dělá. Nezajímá mě a nechci s ním být v kontaktu."
Ve středu s ním coby obránce dost možná v kontaktu bude – a hodně.
Zatím proti sobě v kariéře odehráli jen 13 minut v bundeslize, teď je čeká zápas jako řemen. Ghaně totiž k postupu do osmifinále stačí bod, Němci k absolutní jistotě potřebují vyhrát, jinak se po 72 letech poprvé nedostanou ze skupiny.
P. S. Boatengové mají ještě třetího bratra, George, který dříve reprezentoval Nizozemsko.
Uřežu mu hlavu, vyhrožoval Diego, ale teď je pyšný
Zvyky feudálů, kteří přiváděli na svět potomky jen s protějšky z urozených rodů, se inspirovala fotbalová šlechta: krev dcery krále Diega Maradony se smíchala s krví fotbalového prince Sergia Agüera, ti dva mladí udělali loni v únoru z Maradony dědečka.
Vnuk Benjamin má v pomyslném erbu korunu, kopačky a míč – a v kapse dupaček už takřka jistý kontrakt s Atlétikem Madrid, kde hraje táta Sergio. "Toho malého vezmu pod smlouvu a udělám z něj nejmladšího hráče v historii," sliboval klubový šéf Enrique Cerezo, oprávněně spoléhající na výjimečné geny výjimečného batolete.
Pryč od Benjamina, ať se zatím učí mluvit a kopat do míče. Teď letí příběh tchána a zetě, ale toto označení berme jako zkratku, neboť Diegova dcera a Agüero nejsou oddáni. "Jsem na Sergia pyšný," prohlašuje Maradona. "Vypadá jako já, když jsem hrál. Je silný, má široké nohy, hodně používá tělo a dokáže si skvěle pokrýt míč."
Vzdor chvále nelze Maradonu vinit z protekcionismu: v prvních dvou zápasech na mistrovství udělal z příbuzného jen střídajícího hráče, až v úterý proti Řekům ho postavil od začátku.
Agüero, zdá se, nese svou roli s pokorou, nejspíš to není jen proto, že chce mít klid u rodinného nedělního oběda. "Já jsem hráč a on kouč," vypráví způsobně. "Mimo argentinský tým je Diego můj druhý otec, ale tohle jde teď stranou. On je šéf týmu, a jestliže mu tady mohu pomoci, bude to pro mě bonus."
Pomoc není vyloučena, neboť Agüero je výtečný útočník s mohutným tahem na bránu. Stejnou vlastnost projevil i při dobývání Maradonovy Gianniny: seznámil se s ní na diskotéce v Buenos Aires, když jim oběma bylo 19, a zakrátko už bylo děvče v požehnaném stavu.
Nedlouho předtím přitom Maradona říkal, že se na dědečka cítí mladý, a prohodil: "Nápadníkům svých dcer budu uřezávat hlavy." Uznejte, že by to v Agüerově případu bylo škoda.