„Stoprocentně,“ prohlásil ostravský záložník Robert Hrubý. „Vidíme to na každém tréninku. Je to rychlejší, kluci jsou důraznější, víc si věří i na balonu. Jde to dobrou cestou. Snad v příštím zápase budeme bodovat, anebo aspoň v dalším utkání doma.“
Baník v pátek hraje od 17.30 v Jablonci a v sobotu 19. března hostí od 15.00 Teplice.
V neděli jste prohráli s Duklou Praha 1:2. Co rozhodlo?
To, že jsme neudrželi vedení. Když dáme gól, nesmíme nechat soupeře vyrovnat, navíc tak brzo. To se nám stalo i předtím na Slavii.
Takže zase přišly zbytečné chyby ve vaší obraně?
Hrubé chyby to nebyly, šlo čistě o nedůraz. Kluci, kteří u toho byli, si musejí sáhnout do svědomí, aby se to už nestávalo.
Může za ta zaváhání nezkušenost mužstva a to, že máte v sestavě hodně mladých fotbalistů?
Asi jo, na hře se podepíše, když je to mladý kluk a nemá tolik odkopáno. Může se občas stát, že udělá nějakou chybu, a když máte v týmu šest sedm hráčů, kteří nastupují první rok v lize, tak se to stane.
Ve druhém poločase jste drželi míč, útočili, ale do šance jste se nedostali. Proč?
Soupeř se zatáhl, prakticky v devíti byl před svým vápnem a čekal na brejky. Bušili jsme do obrany, ale bylo to těžké, opravdu jsme si žádnou větší šanci nevytvořili.
Co tomu chybělo?
Něco nečekaného, něco navíc, třeba abychom se někdo uvolnili jeden na jednoho. Nakopávat balony dopředu, to je jen hra na náhodu. My si musíme vytvářet více šancí a hlavně je proměňovat.
Vy jste se trefil už v 17. minutě z přímého kopu. Mířil jste záměrně ke vzdálenější tyči?
Byl to nacvičený signál. Kopu to na zadní tyč, kam může míč zapadnout, když ho nikdo netečuje.
Zahrával jste ještě jeden přímý kop z kratší vzdálenosti, ale to jste trefil zeď.
Přemýšlel jsem, zda míč nekopnout na zadní tyč, ale rozhodl jsem se takto, střílet k té přední. Oni mají vysoké hráče, bylo to docela blízko, asi jsem to vážně měl zkusit na tu vzdálenější tyč.
Hrálo v utkání roli i to, že Dukla má v obraně vysoké hráče, přes které jste se jen těžce dostávali?
Ne, ve hře ani ne, ale když jdou ti chlapi do zdi a vyskočí, tak je těžké je překopnout, a ještě tak, aby balon zapadl do brány.
Co říkáte tomu, že i na váš druhý domácí zápas jara přišlo přes pět tisíc diváků?
To je úžasné, musím před baníkovci smeknout, jak nás povzbuzují. Ani po prohře jsem od žádného člověka neslyšel nic negativního. Jsem nadšený.