Poté, co situaci, ze které Slavia vyrovnala v nastaveném čase na 1:1, prozkoumal podrobně, uznal: „Udělal jsem chybu.“
V přímém přenosu totiž souboj Mingazova s Karavajevem označil za jasnou penaltu. Stejně jako sudí Pavel Franěk, který ji za stavu 1:0 pro Spartu odpískal a umožnil Slavii vyrovnat.
V prvním momentu vám opravdu situace přišla jednoznačná?
V tu chvíli mi přišla penalta úplně jasná. Zdálo se mi, že hráč Sparty tam nechal nohu, Mingazov si posunul míč doleva a přes soupeře spadl. U druhého záběru jsem už trochu váhal, ale chtělo to rozklíčovat mnohem víc. Devadesátá minuta, emoce, hned se pokračovalo... Nedostal jsem už prostor k tomu, abych to mohl rozebrat dál. Tím se neobhajuju - prostě jsem se unáhlil.
A nakonec jste názor změnil.
Když jsem si to pak pouštěl víckrát, viděl jsem, že Karavajev v podstatě nohu stahoval, aby se soupeři vyhnul. To, že tam nechal tělo, je přirozená reakce. Mingazov toho jen využil, namotal se na něj, a když ucítil nohu, upadl. Kdyby se to stalo v zápase dřív, měl bych prostor se opravit, ale tím, že utkání končilo, už to nešlo. Proto jsem pak napsal veřejnou omluvu na Facebook, nenašel jsem jinou cestu, jak chybu přiznat. Udělal jsem ji a mrzelo mě to.
Překvapilo mě, jak rychle jste šel s kůží na trh. Ještě ani neběžely opakované záběry, a vy jste už říkal, že Franěk nařídil penaltu naprosto správně.
To beru jako chybu, opravdu jsem se unáhlil. Několik rozhodčích mi pak volalo, že oceňují, že jsem se omluvil, ale zároveň říkali, že i oni si na první pohled mysleli, že byla penalta jasná. To je ten zlomek vteřiny, rozhodujete se v obrovské rychlosti, navíc Mingazov to udělal opravdu věrohodně. Než se vám to všechno v hlavě promítne, řeknete si: No jasně, nechal mu tam nohu.
Po závěrečném hvizdu jste také říkal, že nechápete reakci sparťanského trenéra Rady, který se hodně rozčiloval.
I jemu bych se chtěl omluvit. V pondělí ráno mi volal, že ho to naštvalo, takže jsem mu také řekl, že jsem udělal chybu. Byl to dlouhý rozhovor, říkal mi vlastně to samé, co předtím do médií: že rozhodčí musí být o penaltě na milion procent přesvědčený, zvlášť když ji chce pískat v devadesáté první minutě. Já jsem sice viděl spoustu ještě horších penalt, ale tím nechci nikoho obhajovat. Pan Rada si myslel, že se snažím hájit rozhodčí, ale já osm let bojuju za video. Naopak jsem často sudí kritizoval, každou chvíli jsem kvůli tomu slyšel, že nadržuju Spartě, Plzni nebo někomu jinému. Mrzí mě, když mi pak pan Rada řekne, že rozhodčí kryju, ale chybu jsem mu přiznal.
Jak vám bylo, když jste si uvědomil, že jste verdikt vyhodnotil špatně? Zastyděl jste se?
Považuju to prostě za lidskou chybu, která naštěstí neohrožuje zdraví nebo něco podobného. V životě jsou horší věci. Nepříjemné je, že v televizi to slyšela spousta lidí, což může řadu věcí ovlivnit. Mrzelo mě, že jsem se unáhlil, za osm let se mi taková chyba nestala.
Kdybyste měl k dispozici stejné vybavení jako videorozhodčí, dokázal byste situaci vyhodnotit lépe?
Jednoznačně. U komentátorů máte k dispozici běžný počítačový monitor a stejné záběry jako lidé, kteří se dívají v televizi. Kdybych všechny zápasy dělal z přenosového vozu, který má O2 připravený, byl bych ve speciální místnosti, kde je osm nebo deset obrazovek, jedna větší - klasická plazma. Tam si najdete nejvhodnější záběr a ten si pustíte. To je všechno připravené a je škoda, že se to už nepoužívá. Ale znovu říkám: Nechci se tím obhajovat.
Dají se podle vás srovnat tři asi nejdiskutovanější penalty posledních let? Limberský proti Spartě, Lafata proti Teplicím a nedělní Mingazovův pád?
V předchozích případech bylo víc simulování než teď. Mingazov využil toho, že si míč posunul, obránce už neměl kam uhnout a nohu tam nejdřív vážně měl nastrčenou. Mingazov chtěl jít dál, za balonem, ale nakonec radši upadl - to je nemoc některých hráčů. Že by to bylo úplně jasné simulování, to se říct nedá, ale zařídil se podle věty, kterou fotbalisté často používají: Kontakt tam byl. Ale fotbal je kontaktní sport a tohle je nešvar. Dokud se to na základě videa nebude dodatečně trestat, nikam se neposuneme. Ale nesrovnával bych to, proti těm předchozím dvěma případům to nebylo tak očividné.
