Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Reprezentanti si přejí jediné: odpočívat bez fotbalu

21 2000
L u t y c h (Od našich zvláštních zpravodajů) - - Přijedou domů a vymažou z paměti fotbal. Tohle jsou plány většiny reprezentantů po návratu z mistrovství Evropy. "Vypadli jsme a tím pro mě všechno skončilo," rázně prohlásil Patrik Berger. Hluboké zklamání ovládlo hráče. Kdo nedokáže žít bez fotbalu, zbývá mu jediné: sednout k televizi a dívat se na další zápasy. Někteří to prý stejně neudělají, i když svůj sport milují.

"Kouknu se na finále, ale možná jen na výsledek. Euro už mě nezajímá," tvrdí Pavel Nedvěd. Jsou ztrápeni porážkami a unaveni po dlouhé sezoně. Kdo hraje v Itálii, Španělsku nebo Anglii, je deset měsíců v kolotoči zápasů. Velký zápřah bez jediného odpočinutí. Hráči jsou fotbalem přesyceni. "Ve Španělsku je fotbal každý den v televizi, teď v Belgii jsme se také nedívali na nic jiného. Už nemám chuť," tvrdí Radek Bejbl.

Fotbal je nyní pro hráče uzavřená kapitola, chtějí si odpočinout. Dnes nad ránem letěl do Prahy letecký speciál z Lutychu, ve kterém všichni přemýšleli, kam utéct před fotbalem. "Potřebuju na deset dní úplně vysadit, abych nabral síly a dostal znovu chuť," říká Jan Koller. Na chvilku se zastaví u rodičů ve Smetanově Lhotě a pak vyrazí na dovolenou. Zatím se zařizuje místo, kam pojede, ale jedno ví: do míče si nekopne. "Chybět mi nebude, to si pište."

Tomáš Řepka poletí s rodinou k moři na Kanárské ostrovy, Radek Bejbl se chystá do Rakouska k jezeru a na horské túry. Pro Petra Gabriela je nejlepší, když se toulá se psem v lesích kolem Vltavy. I Karlu Poborskému fotbal skončil: "Lehnu si doma na Hluboké a budu odpočívat. Prostě rodina a ticho."

Znovu se všichni reprezentanti sejdou na přátelský zápas se Slovinci, který se hraje 16. srpna v Ostravě. Teď se ale chtějí co nejdřív zbavit zklamání, které jim přineslo mistrovství Evropy. Před měsícem odjížděli na soustředění do rakouského Seefeldu a snili o velkém úspěchu. Když překonáme skupinu, klidně můžeme vyhrát celý turnaj, věřili si. Jenže pohřbily je dvě porážky od Nizozemska a Francie ve skupině "smrti".

"V dnešním fotbale se hraje jen na výsledek. A nám to nevyšlo," je věcný Nedvěd. V roztrpčení vidí jediné plus: "Jsme silnější než před čtyřmi lety, kdy jsme prohráli až ve finále." Na minulý šampionát už padl prach, počítá se současnost. Z hráčů je cítit i trocha závisti, když mají prozradit své favority Eura.

"Není mužstvo, které by mě něčím zaujalo," tvrdí Řepka. "Portugalci se mi líbili první zápas, ale proti Rumunům to byla od nich hrůza. A kdo jiný? Němci a Angličani vypadli, Italové hrají nevýrazně, ale mají štěstí." Šampionát nás nezajímá, mluví hráči naoko přesvědčivě. Je ale cítit, že je to brzy přejde. "To víte, že finále si stejně všichni pustíme," ujišťuje Bejbl.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze