Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Reprezentace? Nepoběžím k televizi

30 2003
Olomouc - Starší dceru Sáru ráno odvedl do školky a pak vyrazil s mladší Izabelou na procházku. „Je kolem mě pěkný babinec, co? Ještě že mám kamarády,“ vyprávěl šestadvacetiletý Marek Heinz. Aby si od svých žen na chvilku odpočinul, šel po obědě s kamarádem na tenis. Muž, který byl před půl rokem na odpis, je ozdobou ligy.

Heinz se možná podívá i do národního týmu.

Když dnes vyřkne reprezentační trenér Brückner seznam hráčů na kvalifikační utkání proti Rakousku, můžete být v nominaci. Jste nervózní?
Proč? Nepřemýšlím o tom. Jestli to budu sledovat? Těžko se v půlce tréninku sbalím a odběhnu k televizi.

Jako byste po pozvánce ani netoužil.
Když přijde, přijde - budu rád. Ale nevidím důvod, proč by se měl nějak měnit tým, který vykopal postup na mistrovství Evropy a hraje skvěle.

Změnit se bude muset. Baroš má zlomenou nohu, Koller potíže s průduškami, Rosický je po operaci slepého střeva, Poborský s Ujfalušim nemohou příští sobotu hrát kvůli trestu. Proč nepozvat nejlepšího střelce ligy?
No, nevím. Ani v Baníku o tom nikdo nemluví, opravdu, ani slovo.

V „áčku“ jste hrál zatím dvakrát...
A dvakrát blbě. Za pana Chovance se mi nevydařil hlavně přátelák se Slovinskem. Hráli jsme zrovna v Ostravě a prohráli 0:1.

Ale teď vám do branky padají skoro všechny střely. Je to jen štěstí?
Určitě je v tom štěstí, i když já se vlastně jako střelec necítím.

Nepřišlo za vámi štěstí až po změně image? Dřív vám vlasy držela čelenka, teď máte vyčesaného kohouta.
Na to si moc nehraju. O vlasy jsem přišel náhodou ještě v Hamburku. Zapomněl jsem si čelenku na zápas a hrál s obvazem na hlavě. Známí mi říkali, že vypadám jako raněný z války, tak jsem hned v hotelu šel k holičce.

Proč jste neměl štěstí v Německu?
Nechtěl bych se v tom pitvat. Trenér Jara mě v Hamburku odepsal.

To byla chyba jen v něm?
Hned po prvním tréninku jsem poznal, že u něj nemám šanci, a na první přátelák mě ani nevzal.

Neříkejte, že jste v tom byl nevinně.
Myslím, že ano. Já trénoval rád, ale zápasy jsem nehrál, i když jsem věděl, že nejsem o nic horší než ostatní. Jednou se stalo, že Jara při tréninku vytvořil dvě jedenáctky, aby hrály proti sobě. A mě poslal, abych jinde centroval na brankáře.

To byla poslední kapka. Běž se zeptat, cos provedl, říkali mi spoluhráči.
Tak jsem šel: Trenére, co proti mně máte? Jen se otočil a šel pryč.

A vy jste si doma vyléval zlost u počítače, jak vyprávěla vaše paní.
Pařil jsem hry, hrál přes internet Counter-Strike, to je střílečka, bojová hra. Vystřílel jsem se z naštvání.

To měla asi rodina radost.
Neumím přijít domů a dělat, že se nic neděje, když se nedaří. Když jsem chodil ve dvě ráno do postele, všichni už spali a já střílel i ve snu. Bylo to vymývání mozku.

Nepřipadal jste si i pak odepsaný? Nikdo vás nechtěl: hostování v Bielefeldu nevyšlo, ani letní testy v Lokomotivu Moskva k ničemu nevedly.
Mohl jsem zůstat ještě rok v Hamburku, ale za nabídku z Baníku jsem vděčný. A Moskva? Klidně bych tam rok dva zůstal, ale druhé straně se to nezdálo. Řekli mi, že se nějak divně tvářím, jako by se mi do Ruska nechtělo. Tak to padlo.

Určitě nelitujete. S Baníkem po devíti kolech vedete ligu, na druhého v tabulce máte náskok šest bodů. Můžete vyhrát český titul?
Proč ne? Každý má šanci vyhrát. Určitě ligou neprojdeme bez porážky, to by byla kuriozita. Ale když prohrajeme, jsem si jistý, že nás to nepoloží. Jsme silní, je euforie.

K jaké metě se můžete prostřílet vy? Patnáct gólů, dvacet?
Netuším. Řeknu to jinak. Když budeme pátí a dám 50 gólů, těšit mě to nebude. Když se ode dneška netrefím, ale vyhrajeme, bude to bomba.

Čekal jste v létě, že Ostravu zachvátí taková euforie?
Věděl jsem, že budeme silní. Bolf, Slončík, Čížek, Látal, to jsou borci. Famózní formu má Pospěch. Ale že to bude takové? To jsem nečekal. Když v sobotu proti Zlínu zpívalo 16 tisíc lidí Baníčku, my jsme s tebou, běhal mi mráz po zádech. Nejlepší by bylo, kdyby liga zítra skončila.

Už je z vás Ostravák?
Baníkovec asi jo, ale jinak žiju v Olomouci. I když si dovedu představit, že tu zůstanu do třiceti. Když budeme hrát pořád o první místo...

Chodíte stále relaxovat na ryby? U rybníka v Holici jste měl skoro vysezené místo.
Víc než měsíc už mě tam neviděli.

Váš největší úlovek?
Kapr, skoro 14 kilo, 79 centimetrů. Pustil jsem ho, kapry nejím. Když už rybu, tak radši uzeného lososa, makrelu nebo pstruha. Ale až bude čas, zase se k rybníku vypravím.

Až skončí podzimní část.
Ne, to už bude zima. A hlavně jdu na operaci, budou mi brát mandle. Vánoce promarodím, ale snad už mě angína nebude trápit každé dva týdny jako dřív.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze