Vítejte ve světě legendárního maséra Pavla Křížka, jenž v minulém století masíroval v Naganu hokejové hvězdy typu Jágr a spol., byl u všech dvanácti titulů Dukly Jihlava a nyní už desátým rokem pečuje o fotbalisty FC Vysočina.
Ale ne, tohle nebude článek na téma Vzpomínky na roky u hokeje. O tom už mluvil v médiích několikrát. Teď vás Pavel Křížek zasvětí do masírování ve fotbalovém klubu.
Jeho pracovní den - zejména v době letní přípravy, kdy mají hráči často dvoufázové tréninky - začíná na stadionu v sedm hodin ráno. „Společně s kolegou začneme přípravou nápojů pro hráče.“
Některým stačí voda, jiní chtějí iontový nápoj. „A další mají i svoje speciality.“
Dohromady s Petrem Šilhánem mladším nachystá lahve pro více než dvacet hráčů.
Pak už přichází na řadu masáže. „Před tréninkem k nám chodí hlavně ti starší.“ Ty střídají na bílém lehátku fotbalisti s drobnými šrámy. „Dá se říct, že před každým tréninkem tak čtyřem až pěti hráčům pravidelně tejpujeme kotníky.“
Po tréninku ošetřuje šrámy
Během tréninku je Pavel Křížek při ruce. Když někdo dopije pití, donese naplněnou flašku a sem tam podá míč. „Po tréninku pak ošetřujeme drobná zranění. To víte, hráči bojují o místo, takže do toho jdou naplno. To k tomu patří.“
Odpoledne znovu de facto obdobný proces.
Připravit pití.
Zatejpovat kotníky. Namasírovat svaly a... můžete vyrazit na pažit, pánové.
To se mimochodem s hokejem dost lišilo. Tam kromě těchto činností maséři prali dresy, brousili brusle. „Teď už toho je méně.“
„Když se mě mladí při masáži zeptají na něco ze života, můžu jim poradit.“ Pavel Křížek, dlouholetý masér |
Ovšem zpět k fotbalu. „Po odpoledním tréninku hráči rehabilitují, takže jdou do sauny, bazénu, někteří zase na masáže.“
Denně pod Křížkovýma zlatýma rukama - ano, tenhle muž s každým hokejovým klubem, kde působil, vyhrál mistrovský titul, proto tedy zlaté - projde přibližně osm fotbalistů, přičemž jeho kolega odmasíruje stejný počet hráčů. „Někteří mladí nechodí, protože na to nejsou zvyklí. A ani bychom všechny za den nestihli, to se nedá.“
Za nejnáročnější považuje to, že jsou kvůli velkému počtu hráčů v časovém presu. „V individuálním sportu se jednomu můžete věnovat klidně hodinu, kdežto tady jich je hodně a potřebujete, aby jich šlo co nejvíc. Takže do dvaceti minut musíme nohy zvládnout a nemůžeme to odfláknout.“
Maséři bývají považováni ve spoustě klubech za dobré duše. Jak v Jihlavě? „Někdy mladým poradím, když se zeptají na něco ze života,“ usměje se.
Jinak ale masáž slouží spíš k odpočinku, takže vtipy vysočinským borcům nevypráví. „Oni hrají hry na mobilu nebo na iPadu a někteří třeba i usnou.“
A jak se Křížek připravoval, chodíval v minulosti do posilovny? „Když jsem byl mladý, tak jsem to zkoušel. To pak ale máte ztuhlé ruce a vůbec nemáte cit. Nicméně, když se do toho dá technika, tak to nahradí nějaké lámání kostí,“ popisoval. „Ale tím nechci říct, že by to nebylo náročné. Když u toho stojíte delší dobu, tak záda trpí.“
Kór v tomhle věku. Křížkovi už je 67 let, když tedy přijde po celém dni v osm večer zpátky domů, je rád, že si odpočine.
Dlouho už se ovšem vracet na stadion nebude, jak prozradil MF DNES. „Dokončím sezonu, co bude, a přenechám to mladším.“