Šestatřicetiletý obránce se na ostrov Sicílie vydal se Spartou, proti domácímu Palermu bude bojovat o postup ze skupiny Evropské ligy.
Když byl v Itálii naposled, tak v září 2001 opouštěl Florencii a přestupoval do londýnského West Hamu. Z Anglie pak před necelými pěti lety na vlastní přání šel do Sparty, z níž v roce 1998 odcházel do Itálie.
"Opravdu jsem v Itálii nebyl devět let. I proto jsem se sem strašně těšil. Na zemi, na město, na místní lidi," říkal Řepka.
Co vám z Itálie chybí nejvíc?
Život tam opravdu žijete, vychutnáváte si ho. Když jste fotbalista, tak si vás tam váží, přejí vám. Vědí, co jste dokázal. V Česku úcta chybí.
Itálie, Anglie, Česko. Kde vám je nejlíp?
Já si zvyknu všude. I když je pravda, že po příchodu do Anglie jsem se s tím srovnával těžko. Zvlášť když jsem tam šel z Itálie. V Česku jsem samozřejmě doma, Itálii bych bral jako druhý domov.
Váš bývalý spoluhráč ze Sparty i reprezentace Pavel Nedvěd se v Itálii usadil natrvalo, Tomáš Ujfaluši o tom uvažuje. Vás to nenapadlo?
Ale jo, napadlo mě to, plánoval jsem to. Když jsem tenkrát s Fiorentinou prodloužil smlouvu, chtěl jsem si tam koupit dům. Nebydlel bych tam pořád, ale třeba jen část roku a do Čech bychom jezdili na prázdniny. Syn se v Itálii narodil, k té zemi mám vztah.
Proč jste si tam dům nakonec nepořídil?
Prodloužil jsem smlouvu, ale během dvou měsíců v klubu všechno krachlo, nebyly peníze a já musel odejít. A bylo po plánech.
Pak jste byl čtyři a půl roku v Anglii, téměř pět let jste zpátky v Česku. Ještě se italsky domluvíte?
Jo, i na rozhovor do novin bych si troufl. Ale když nemluvíte každý den, tak vám slovíčka vypadnou. Ale mám v Praze kamaráda, italského kuchaře. S ním si pokecám italsky, takže se mi slovíčka zase vrací.
Zůstali vám v Itálii známí?
Měl jsem jich spoustu, většina z nich byla z fotbalu. Zrovna nedávno jsem mluvil se Sandro Coisem, s kterým jsem hrál za Fiorentinu. Je o dva roky starší a už s kariérou skončil. Musel, kvůli zranění.
A ví, že vy pořád hrajete?
Jo, sleduje to na internetu. Za pár dní by měl dorazit do Prahy. Takže se těším, až se sejdeme.
Teď jste v Palermu. Hrál jste tu někdy?
To ne, ale byl jsem tady. Jeden ze spoluhráčů odtud pocházel, jednou nás sem pozval a měli jsme tady menší akcičku. Ale to už je opravdu dávno.
Když jste z Florencie odešel, netáhlo vás to do Itálie aspoň na dovolenou?
Ne, kromě Sardinie by mě tady dovolená nelákala. Teď jsem dva roky nebyl nikde, předtím jsme letěl dvakrát do Dubaje, ale stejně mám radši Evropu. Jednak mě nebaví ty dlouhé přelety, a pak mám rád klídek. A to je mi potom jedno, jestli ležím v Turecku nebo v Řecku.
V Palermu vás čeká všechno možné, jen ne ta dovolená. Se Spartou tady budete bojovat o postup ze základní fáze Evropské ligy. Máte na to?
Vím, že to bude hrozně těžký. Doma jsme Palermo sice porazili a česká veřejnost ho hned podceňovala. Nikdo u nás nevnímal, že je to v Itálii velký klub. Každý rok hraje poháry. Pravda, začátek sezony neměli dobrý, ale tak je to každý rok. Je to místní mentalitou, prostě kluci z jihu. A taky se tam často střídají trenéři.
K zápasu nastoupíte po jedenácti dnech, kdy vám skončila podzimní část domácí soutěže. Odpočinuli jste si?
Měli jsme sice nějaký den volno, ale tak dlouhá přestávka je pro nás horší, než kdybychom hráli třeba před pěti čtyřmi dny. Je nepříjemné, když vypadnete ze zápasového rytmu. Navíc je u nás sníh, hlavu vám motá předvánoční nálada. A najednou máte před sebou ještě dva zápasy. Klidně se může stát, že poločas nám bude trvat, než se se vším srovnáme. Není to výmluva, ale fakt.
Ale zase vám stačí bod a postupujete?
Nedá se hrát na remízu, přiletěli jsme vyhrát. Jenže. Ne, že bych měl obavy, ale vždycky když nám v pohárech chyběl poslední malý krůček, tak jsme ho zatím nedokázali udělat. Loni nám v posledním zápase stačilo porazit Kodaň, přišlo sedmnáct tisíc fanoušků a nezvládli jsme to.
Je pro vás Palermo zápasem podzimu?
Když to bereme za poslední týdny, tak určitě nejdůležitější. V létě nám zase utekla Liga mistrů, takže by pro mě bylo malou satisfakcí, kdybychom se v poháru udrželi až do jara.
