"Dokud žijeme, bojujeme," líčí obránce Michal Kadlec rozpoložení mužstva, snažícího se z bídně vypadající kvalifikace vykouzlit postup.
Nápis na triku, cosi jako stručné evangelium fotbalistů, se báječně trefil do atmosféry, jež v týmu panuje.
Dres coby nositel poselství, to je vůbec dobrý nápad, který nevyužívají jen Češi. Nejpůsobivější vzkaz křičí z dresů Barcelony. Místo na hrudích fotbalistů klub nepropůjčuje za velké miliony žádnému ze sponzorů, nýbrž tam bohulibě propaguje organizaci UNICEF, pečující o děti v chudých částech světa.
Za toto gesto udělila hráčská asociace Barceloně v roce 2006 Mírovou cenu a její šéf Joan Laporta prohlásil: "Chceme být součástí toho, že fotbal může přinést naději milionům potřebných."
Jinou naději, a to že budou mít spořádané fanoušky, vyjádřila loni v únoru Sparta, když hrála v modrých dresech s nápisem "Sparta fandí slušně". Stejný klub podpořil svého času boj proti rasismu oblečením fotbalistů do netypicky černobílých barev, ke stejné myšlence se připojili před rokem i hráči Mladé Boleslavi a Slavie, když před zápasem v lize nastoupili v trikách s nápisem "Všichni jsme barevní".
Abychom nezůstali jen u fotbalu: hokejisté Komety Brno, nováčka extraligy, vyrukují do sezony s modrou pečetí na dresu a sloganem, že Království Komety je jižní Morava.
Království českých fotbalistů je nyní také na Moravě, kde vzbuzují každým krokem u tisíců fanoušků nefalšované nadšení. Celonárodní euforii by pak zařídili, kdyby dresy s tvrzením "Věříme" vyměnili na konci podzimu za jiný nápis. "Jedeme do Afriky!"
