Na světě jsou jen dvě reprezentace, s nimiž Češi v jejich samostatné historii odehráli víc než jedno utkání a jimž nedali gól. Japonci a Řekové.
Tři zápasy, dvě remízy 0:0 a jedna porážka 0:1. "Řekové hrají stylem, proti kterému jsme se neprosadili. Snad na to najdeme recept," doufá Šmicer.
Konečně najít recept na Řeky je pro účinkování Čechů na šampionátu životně důležité. Když prohrají, před závěrečným duelem proti Polsku bude jisté, že do čtvrtfinále nepostoupí.
Rosický a spol. mají v Polsku za sebou zápas proti Rusům (1:4), což je favorit skupiny A, ale zároveň náladový soupeř. Když se nedaří, na hřišti se dokáže rozhádat, výkon odfláknout.
"To Řekové nevypustí nic," poznamenává záložník Václav Pilař.
"Jejich největší hvězdou je tým," přidává další středopolař Jaroslav Plašil.
Jak si vedly české klubySparta, Slavia, Liberec ani Boleslav na řecké soupeře nevyzrály Řecko je neoblíbený soupeř pro českou reprezentaci, řecké kluby jsou nepříjemné pro mužstva z Česka. Za posledních deset let se o tom přesvědčila Sparta, Slavia, Liberec i Mladá Boleslav. Sparta dokonce třikrát proti Panathinaikosu Atény: na jaře 2002 s ním prohrála dvakrát v osmifinálové skupině Ligy mistrů, což ji stálo postup do čtvrtfinále. V létě 2008 a o rok později na nejslavnějším řeckém klubu ztroskotala v kvalifikaci o Ligu mistrů. Do prestižní klubové soutěže Panathinaikos v létě 2001 nepustil Slavii, na podzim 2002 ve 3. kole Poháru UEFA vyřadil Liberec. V základní skupině Poháru UEFA v roce 2006 s ním doma prohrála Mladá Boleslav, o rok později nestačila na AEK Atény. |
"Jsou to válečníci, nevzdávají se za žádnou cenu," všiml si útočník Tomáš Pekhart.
Dokázali to právě ve svém úvodním vystoupení na turnaji proti Polákům.
Nejdřív vůbec nestíhali, dostali gól, ještě do poločasu přišli o zraněného stopera, druhý jim pak byl sporně vyloučen. Přesto v deseti nejenže vyrovnali, ale dokonce mohli zvítězit, ale veterán Karagunis neproměnil penaltu.
"Když se takhle dokážete zvednout proti domácímu týmu, který podporují tisíce lidí, tak vás to ohromně posílí. Vždyť snad v deseti hráli líp než v jedenácti," přemítal Pekhart. "Jsou fakt velmi nepříjemní, jejich fotbal nikomu moc nesvědčí."
Na mistrovství Evropy 2004 byli Řekové nepříjemní pro všechny a celý turnaj vyhráli. V semifinále porazili právě Čechy, kteří si do doby po naprosto suverénních výkonech už už na krk věšeli zlaté medaile.
V úterý ve Vratislavi však Češi favoritem zápasu nebudou. Ale to samé se dá říct i o jejich soupeři. Ten se role favorita vzdává. "Se spoluhráči jsme se shodli, že Češi jsou silnější než Poláci," řekl záložník Sotiris Ninis.
Proti Euru 2004 mají Řekové jiného trenéra, až na kapitána Karagunise i jiné hráče, ale styl je podobný. "Vyšší postavy, dlouhé nohy, důraz. Když jsem proti Polsku viděl, jak jejich jediný útočník Samaras brání...," poznamenal Šmicer.
Čechům v úvodním utkání nevyhovovalo, že prvních patnáct minut diktovali tempo hry, soupeře přehrávali, drželi víc míč. "Rusové nás zaskočili. Začali hrát tak, jak jsme si mysleli, že budeme hrát my," přiznal záložník Petr Jiráček.
Pro takový způsob boje nemá současný český výběr potřebnou sílu. "Ztráceli jsme spoustu míčů, dělali spoustu nevynucených chyb, proto jsme prohráli," řekl kapitán Tomáš Rosický.
Ale lze proti Řekům hrát jinak, když... "Když proti Polsku bylo deset Řeků za míčem a jediný útočník se pohyboval na půlce, i když prohrávali. Tohle jim přináší úspěch a budou se toho asi držet i proti nám," předpokládá defenzivní záložník Hübschman.
Výhodou může být, že Řekové nedosahují ofenzivní síly Ruska. "Nesmíme ztrácet míče při rozehrávce, hrát víc v bloku a dostávat se k brejkům," radí Plašil. "Nejsme v lehké pozici, protože musíme vyhrát, abychom se dostali do hry. Velkou roli bude hrát trpělivost."