"Je pro mě velká výzva vrátit Liberec na vrchol. Vnitřně mě to sem táhlo," říká třiatřicetiletý defenzivní hráč, který by měl šéfovat liberecké obraně.
Do Liberce jste přišel ze švýcarské Basileje. Prý jste si tam sám dohodl ukončení smlouvy.
Já šel do Švýcarska z Anglie a měl jsem velice nadstandardní podmínky. S ukončením smlouvy mi vedení nedělalo problémy, se vším mi vyšli vstříc. Nespálil jsem za sebou mosty. Nikdy nevíte, kam vás vítr zavane. Z fotbalového hlediska to ale pro mě bylo asi nejhorší angažmá v kariéře. Byl jsem zvyklý pravidelně hrát, ale tam se to nedařilo. V první sezoně jsem odehrál 22 zápasů. Podcenil jsem nějaké věci...
Jaké?
Přišel jsem tam týden před startem ligy, v Anglii jsem předtím tři měsíce nehrál. První dva zápasy se mi povedly, dal jsem gól, ale s fyzičkou to nebylo ono. Vím, že to byla jen moje chyba. Proto jsem teď říkal: když někam přestoupím, chci absolvovat celou přípravu. To pro mě bylo zásadní.
Neměl jste možnost jít jinam do zahraničí?
V létě jsem měl nabídku z anglického Watfordu, ale Basilej mě nechtěla pustit. Za dva měsíce se však situace změnila. Nepostoupilo se do Ligy mistrů a filozofie klubu se úplně otočila. Chtěli hrát s mladými a dalšího zkušeného hráče nepotřebovali. S vedením jsme se dohodli, že budu trénovat, ale hrát ne. Akceptoval jsem to.
Nebylo vaším plánem přece jen zůstat v cizině?
Musela by to být nabídka, která by dávala smysl. Abych někam nepřestěhoval rodinu a za chvíli zase nebalil. V létě jsem měl nabídku na dva roky, tu bych přijal, ale roční angažmá by nedávalo smysl.
Nemáte ve smlouvě s Libercem nějakou klauzuli, že v případě dobré nabídky můžete odejít?
V žádném případě. Mám tady kontrakt na rok a půl. Po uplynutí té doby si sedneme s vedením a vyhodnotíme to.
Jaké pro vás bylo po angažmá v Moskvě a Londýně působení ve Švýcarsku?
Pro mě osobně je toho ve Švýcarsku víc k vidění než k dělání. Přišel jsem z rušna do klidu Basileje, kde v neděli a v pondělí je všechno zavřené. Těžko jsem se s tím srovnával, byl to velký skok, to říkám upřímně. Švýcarsko jako země funguje super, životní styl je dobrý, ale pro mě to nebylo to pravé ořechové. Měl jsem tam všechno - krásný byt i služební auto, ale nesedlo mi to. Upřednostňuju šrumec.
A teď jste v Liberci...
...a tomu se přece říká Malá Praha, ne? Takže je to taky metropole.
Jaký byl hlavní argument, proč jste si vybral právě Liberec?
Měl jsem tu čest setkat s Honzou Nezmarem a bavit se o budoucnosti klubu. Znám trenéra Šilhavého, taky jsme se setkali v Praze. Mluvil jsem navíc dvakrát s Jirkou Štajnerem. Získal jsem pro Liberec nadšení a vnitřně mě to sem vedlo. Měl jsem sice i nabídku blíž Praze, tu jsem však neřešil.
Co vás pro Liberec tak nadchlo?
Celé jednání s ním bylo korektní a profesionální. Líbilo se mi.
Ale Liberec se po zisku titulu na podzim propadl.
Jasně, krize přišla, ale tak to ve fotbale chodí. Líbí se mi i to, že Liberec má s titulem zkušenosti a umí v tom chodit. Je pro mě velká výzva ho vrátit zpátky na vrchol. Udělám všechno proto, abych Liberci pomohl stoupat tabulkou. To je důvod, proč tady jsem.
Jak vzpomínáte na stadion U Nisy?
Hrál jsem tady s reprezentací - dokonce jsem rozhodl zápas s Kyprem. Dobře si taky vzpomínám na utkání kvalifikace Ligy mistrů, ve kterých jsem hrál proti Liberci za Spartak Moskva. Oba to byly vyrovnané zápasy. S naším rozpočtem jsme tehdy čekali, že to bude jednodušší. Ale nebylo. V Liberci jsme hráli nula v Moskvě jsme měli obrovské problémy.
Budete v Liberci bydlet nebo chcete dojíždět?
Jsme domluveni, že v případě potřeby můžu v Liberci přespat na hotelu. Jinak zůstanu bydlet v Praze, stěhovat se nebudu. A taky mám apartmán v nedalekém Harrachově.
Máte dres s číslem 15, který doteď nosil Vojtěch Hadaščok. Jak jste se s ním domluvil?
Proběhlo to v pohodě, slíbil jsem mu za to číslo večeři. Vzal to dobře a respektoval to. On je taky myslím o patnáct let mladší než já, takže mu nic jiného ani nezbývalo.
