Kdy vás s nabídkou oslovil klub z Čížové?
Asi někdy před čtrnácti dny mě kontaktoval Vladimír Vávra z vedení klubu a nabídnul mi místo trenéra. Po několika osobních schůzkách a stanovení si určitých pravidel a kompetencí se Zdeňkem Starobou, který s klukama postoupil do 3. ligy, jsem nabídku přijal.
Původně jste myslel, že budete pokračovat v Táborsku?
V podstatě ano. Po skončení sezony jsem neměl žádné náznaky z vedení, že by se mnou dále nepočítalo. O to větší překvapení pro mě bylo, když přijdete na první trénink a sdělí vám, že končíte u A-týmu. Jako důvod mi uvedli, že jednám proti filozofii klubu. Na vlastní žádost jsem totiž skončil na pozici hlavního trenéra u kategorie U15. Následně jsem podlehl tlaku konkurenčního Dynama, dal tam svého syna a s ním odešli i další talenti. Když si ale přečtete rozhovor s novým asistentem, tak zjistíte, že pravda je úplně jiná. Beru to trochu jako podraz ze strany vedení klubu. Takové je bohužel fotbalové prostředí. Mám před sebou nové angažmá a teď už se soustředím jen na Čížovou.
Bude tedy pro vás práce v Čížové výzva?
Ano, jasně. Teď ze začátku se tam snažím zavést nějaká nová pravidla. Nakoupili jsme nové věci, jiné balony a trochu jsem změnil tréninky. Čížová má jednu výhodu, a to je dobrá parta kluků. I díky tomu vlastně divizi vyhráli a postoupili. Ale teď všichni začínáme od nuly.
Chystáte nějaké změny v kádru?
Až na výjimky tým zůstává pohromadě, i když jednáme o možných zajímavých posilách. Teď však trošku bojuji s jinou věcí. S četností tréninků. Většina kluků pracuje a je tam hodně hráčů, co jsou z Prahy a musí na tréninky dojíždět. Musíme proto najít určitý kompromis, abychom zajistili dostatečnou kvalitní přípravu a mohli důstojně hrát třetí ligu.
A na třetí ligu se už musí trénovat hodně, že?
Právě. Většina hráčů to chápe, ale ne každý to hodlá akceptovat. Jak už jsem se zmínil, věřím, že najdeme variantu, jak zajistit kvalitní přípravu.
Jako hlavní trenér budete u mužů poprvé, ne?
V Čechách v podstatě jo, ale dělal jsem hlavního trenéra v Rakousku. Posun to v mé kariéře je. I když jsem třetí ligu ještě netrénoval, už teď vidím obrovský rozdíl mezi profesionální druhou a třetí ligou. Myslím si, že teď budou mít hráči právě v tréninku o trochu větší nasazení, než dosud měli (směje se). Divize je pořád divize, ta třetí liga bude náročnější. Tam jsou fotbalisté už dynamičtější, lépe fyzicky připravení a mají lepší obratnost. To je prostě vidět. I když řada hráčů od nás prošla ligou i druhou ligou, tak ví, že to teď bude zase o něco složitější.
Máte z nové funkce strach?
Vůbec ne. Kdyby se mi ozvala třeba Slavia Praha, tak už si řeknu, že to bude pořádná makačka, ale ze třetí ligy strach nemám. Tři roky na lavičce profi klubu mi daly hrozně moc. Zkušenosti mám i z doby trénování mládeže. Je totiž jedno, jestli vedete patnáctileté kluky, nebo chlapy, tam je rozdíl akorát v tom, jak s nimi jednáte.
Co vám dala škola pod trenéry Nádvorníkem a Frňkou?
Pod jejich vedením jsem se profesně hodně obohatil. Už jsem někde říkal, že bych doporučoval každému trenérovi, který by rád prokoukl do profi fotbalu, aby si zkusili být po boku Petra Frňky i Romana Nádvorníka. Jejich styl práce je opravdu jiný, ať už co se týká trénování, či psychologické stránky k hráčům.
Jaké máte vize před sezonou?
Zaprvé bych chtěl kádr trochu oživit a stabilizovat. Když si řekneme upřímně, tak nahoře hrát asi nebudeme, ale na střed tabulky tenhle tým určitě má. A to by bylo dobré. Samozřejmě víme, že hned vedle nás bude hrát stejnou soutěž i Písek, který má snad i postupové ambice a přivedl posily z Táborska.
