Přesto před lety do italského fotbalového prostředí pronikl. V jednom z časopisů objevil fotku Zdeňka Zemana, trenéra českého původu, který tehdy vedl Messinu. Sledoval jeho kariéru a díky jeho synovci žijícímu v Praze se s věhlasným koučem seznámil.
„Dva roky to bylo vzájemné oťukávání, hledali jsme k sobě cestu,“ říká Pulpit. Musel dát dostatečně najevo, že není pouze senzacechtivým člověkem. „Musel poznat, že se zajímám o italský fotbal a jeho práci. Přestože je znám svou nepřístupností, nakonec mi k sobě otevřel cestu a řadím se mezi jeho dobré přátele.“ Tím se mu také otevřela cesta k poznání práce v italských klubech.
Díky Zemanovi navštívil tréninková centra římského Lazia i AS. „Díky němu jsem hodně viděl i poznal. Seznámil jsem se s hráči, jako jsou Signori, Casiraghi, Cafú nebo Totti. Byla to obrovská zkušenost,“ říká Pulpit.
Cenné poznatky načerpal i přímo od Zemana. „Někdo si myslí, že mám doma štosy jeho tréninkových plánů. Tak to není. Dal mi spíše rady na určité situace. Nebylo jich tisíc, ale spíše deset patnáct. Poznal, že jeho slova stoprocentně sedí,“ říká Pulpit. „Mnohdy totiž stačí jedna věta, o které přemýšlíte. Je to inspirace. Proto si také shromažďuji rozhovory s trenérskými osobnostmi.“
Poznatky však nečerpá pouze Pulpit od Zemana, jejich vztah je oboustranný. „Sleduje výsledky mužstva, které trénuji. Posílám mu také české časopisy,“ říká Pulpit.
Pomáhá mu rovněž mapovat český fotbal a hledat mladé hráče. „Sledoval jsem pro něj Nedvěda, Poborského nebo Kolouška, doporučil jsem mu třeba i Skácela, když byl ještě v Hradci.“ Občas se nezapomene Zemana zeptat, zda by pro něj neměl angažmá v Itálii. „Vždy se usměje a řekne - trénuj a tvůj čas přijde,“ říká Pulpit.
„Udělám maximum pro to, aby se to splnilo. Aspoň sezonu bych tam chtěl trénovat.“